Problém policejních odposlechů odkryl případ bývalých brněnských vyšetřovatelů, podezřelých z obchodů s heroinem. Krajský soud v Ostravě někdejší policisty nejprve na základě odposlechů, které byly klíčovým důkazem, potrestal vysokými tresty.
Vrchní soud v Olomouci však rozsudek zrušil a odposlechy jako důkaz vůbec neuznal. Proti tomu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo návrh na stížnost pro porušení zákona.
"Podnět byl odložen a stížnost podána nebude. Ministr neshledal důvod, že by v tomto případě byl porušen zákon," oznámil nyní mluvčí ministerstva Vladimír Voráček.
Rozhodnutí ministra Jaroslava Bureše, bývalého soudce, může mimo jiné zkomplikovat šance při rozkrývání zejména nejzávažnější organizované kriminality. Operativní odposlechy v devadesáti procentech sloužily ke sbírání informací, ale v řadě případů byly jediným podkladem pro trestní stíhání. Pokud od nynějška nemohou být důkazem, tato praxe končí.
Odposlechy telefonů umožňují dva zákony; zákon o policii a trestní řád. V prvním případě o odposlech žádají detektivové a kriminalisté, ve druhém státní zástupce. Oba druhy mají odlišný právní režim a oba musí schválit příslušný soud.
"Odposlech je zásahem do ústavního práva. Senát se shodl, že operativní odposlech podle zákona o policii nemá povahu důkazu a shodl se, že přednost má postup podle trestního řádu," vysvětlil rozhodnutí Vrchního soudu soudce Vladislav Šlapák. Vrhcní soudci tvrdí, že operativní odposlech slouží k odhalování zločinců, pro sbírání důkazů ale podle nich musí být nasazen odposlech podle trestního řádu.
"U zvlášť závažné kriminality je operativní odposlech často jedinným možným důkazem, neboť případ mnohdy není ve fázi, aby už někdo mohl být stíhán. Tento legální odposlech navíc občas slouží i jako podklad pro jinou kausu," namítá ale náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci Igor Stříž.
Tato situace nastala i v případu brněnských vyšetřovatelů, na které detektivové nasadili odposlechy v době, kdy teprve vzniklo podezření a nikdo ještě nebyl zatčen. Policisté tehdy náhle přišli k penězům, z telefonních hovorů je jasné, že si s překupníky domlouvali nějaké obchody. Obžalovaní tvrdí, že šlo o víno, slivovici či med. "To jsme vyloučili jako zcela absurdní a dospěli jsme k názoru, že pokud bojujeme proti organizovanému zločinu, je nutno použít všech zákonných prostředků," vysvětlil rozsudek ostravský soudce Miroslav Mucha.
"Zákon o policii je platný deset let, nikomu nevadil, až najednou přijde případ drogové mafie. Vrchní soud vlastně řekl, že zákon o policii nemá žádnou právní váhu a to může ochromit bezpečnost občanů," rozhořčil se jeden z kriminalistů. Podle něj nyní detektivové ani nebudou mít chuť chodit do riskantních akcí: "Co když pak podezřelý řekne, že podnětem pro zásah byl policejní odposlech, ale ten už není důkazem."
 Odposlech mobilního telefonu není naštěstí jednoduchý. |
