POLEMIKA: Stavba nové ambasády v USA je hospodárnější než rekonstrukce

Česká diplomacie se vymezila proti argumentům v komentáři Milana Vodičky, že plánovaná budova ambasády v USA je zbytečně bombastická a její stavba v době škrtů působí nejapně. Podle ministerstva je současná budova v havarijním stavu a stavba vyjde skoro stejně draho jako rekonstrukce stávající ambasády.

Takto by mohl vypadat koncert pro diplomaty na zahradě české ambasády ve Washingtonu | foto: Vizualizace: Chalupa architekti

(Vyjádření ministerstva přinášíme v plném znění, mezititulek je redakční)

Současná budova ambasády ve Washingtonu byla postavena v roce 1969. Od té doby neprošla žádnou komplexní rekonstrukcí. Životnost inženýrských sítí odhadovaná na 30 let už byla dávno překročena. Dům se dostal na pokraj havarijního stavu. Je jen otázkou krátkého času, kdy zde budou zahraniční státníci procházet mezi praskajícími vodovodními trubkami, při jednáních je budou rušit opakované elektrické zkraty, nefungující klimatizace a zápach z kanalizace způsobený poškozenými rozvody. Otázka dnes už nestojí, jestli danou situaci řešit, ale jak ji řešit.

Bombastická ambasáda v USA

Původní komentář Milana Vodičky

Ministerstvo zahraničních věcí má pouze dvě možnosti: buď starou ambasádu komplexně zrekonstruovat, anebo postavit novou. Komplexní rekonstrukce ambasády by byla sice o něco levnější, ale rozhodně ne lacinou variantou. I v jejím případě je potřeba počítat se stamilionovými náklady.

Žádná rekonstrukce ale neodstraní provozní, bezpečnostní a technické nedostatky vyplývající ze samotného charakteru zastaralé budovy. Žádná rekonstrukce nedokáže zajistit klíčový bezpečnostní požadavek kladený na dnešní ambasády, aby byl vstup na konzulární úsek, kam má veřejnost na rozdíl od ostatních částí velvyslanectví volný přístup, přímo z ulice a oddělený od ostatních prostor objektu. Žádná rekonstrukce nedokáže nafouknout budovu tak, aby jí zajistila dostatečné skladové prostory. O tom, že budova nevyhovuje současným požadavkům na efektivní a hospodárné využití energií a její každodenní provoz se tak neúměrně prodražuje, ani nemluvě. Všechny problémy vyřeší pouze novostavba ambasády a její postavení se dřív nebo později stane nutností a stamiliony vynaložené na rekonstrukci budou pouze penězi vyhozenými z okna na úkor daňových poplatníků.

Hospodárnější variantou je stavba nové ambasády. Na první pohled závratná částka 579 milionů korun, na níž se odhadují náklady na její vybudování, patrně vedla autora článku Milana Vodičku k představě, že nová ambasáda má být bombastickou stavbou. Opak je pravdou. Tvůrci z ateliéru Chalupa architekti ji koncipovali jako energeticky úspornou, jednoduchou a přitom vkusnou stavbu.

Skandinávské země staví ještě dráž

Milan Vodička v článku vyzývá Ministerstvo zahraničních věcí, aby se poučilo u Skandinávců v otázce, jak mohou být budovy ambasád skromné. Dobře, ať se tedy ministerstvo inspiruje. Skandinávské země patří mezi štědré stavitele ambasád po celém světě, kde se chtějí reprezentovat špičkovou skandinávskou architekturou, protože se uvědomují, jak velkou roli tato vnější reprezentace hraje v diplomacii a zároveň tím dělají reklamu předním představitelům své domácí architektury.

Nabízí se srovnání. Velvyslanectví Švédska ve Washingtonu je moderní novostavbou, kterou nechalo Švédsko postavit v letech 2004 až 2006. Její celková plocha je 7 500 m². Proti tomu "bombastická" novostavba české ambasády počítá s plochou 5 500 m². Odhadované náklady na českou budovu jsou 579 milionů korun. Odhadované náklady na švédskou ambasádu dosahovaly 34 milionů dolarů, což je při tehdejším kurzu téměř 700 milionů českých korun. Autor článku vyjadřuje obavu, že skutečné náklady prodraží stavbu trojnásobně. Při současné medializaci bude projekt, v případě jeho uskutečnění, pod takovým drobnohledem veřejnosti, že se něčeho takového není třeba obávat.