Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: ČTK

Ministerstvo navrhne zrušení Dělnické strany v polovině září

  • 68
Ministerstvo vnitra chce předložit vládě návrh na zrušení krajně pravicové Dělnické strany 16. září. Návrh je již hotov, řekl Vladimír Řepka z tiskového oddělení ministerstva. Úřad se pokusil stranu zakázat už letos na jaře.

Jaké argumenty prokazující napojení Dělnické strany na neonacisty předloží vládě a potažmo soudu ministerstvo, však Řepka neuvedl. "Z taktických důvodů se k návrhu konkrétně vyjadřovat nebudeme," řekl.

Ministerstvo vnitra zatím nechce zveřejnit ani to, jakým způsobem se nový návrh na zrušení krajně pravicové strany bude odlišovat od prvního, vypracovaného loni za úřadování Ivana Langera (ODS). Podle toho Dělnická strana porušuje zákony a je blízká extremistickým uskupením, zejména Národnímu odporu. Soud ale začátkem března návrh zamítl s tím, že neobsahoval dostatek přesvědčivých důkazů. - čtěte Dělnická strana slaví, soud zamítl návrh vlády na její zrušení

Ministr vnitra Martin Pecina v polovině srpna uvedl, že by druhému návrhu mohl pomoci případ dubnového žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku. Policie v této souvislosti obvinila čtyři muže z pokusu o vraždu s rasovým motivem. Na zveřejněných policejních záběrech z domovních prohlídek jsou zachyceny mimo jiné letáky Autonomních nacionalistů.

Odborníci již delší dobu hovoří o personálním propojení Dělnické strany, Autonomních nacionalistů a neonacistického Národního odporu. Strana se chce proti Pecinovým slovům, která ji údajně s útokem ve Vítkově spojují, bránit žalobou. - čtěte Pecina se přel s Langerem o radikály a vysloužil si žalobu Dělnické strany

O spojení Dělnické strany s neonacisty ve výroční zprávě za loňský rok hovoří i Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle zpravodajské služby se strana posunula z nacionalistické na krajně neonacistickou scénu.

BIS zároveň uvedla, že extremisté se stále více profesionalizují a radikalizují. Za největší posun pak označila právě fakt, že Dělnická strana se stala jejich politickou reprezentací. Extremistické akce tak začaly mít relativně vysokou úroveň, pravicoví radikálové začali šířit své názory i mimo okruh svých sympatizantů.

Podle společné studie německých a českých expertů z nevládních organizací i policie má pak Dělnická strana úzké vazby také na pravicové extremisty v sousední východoněmecké spolkové zemi Sasko.

Z údajně první fundované expertizy svého druhu vyplývá, že početnější saská neonacistická scéna je pro české neonacisty zvláště atraktivní, neboť se jí podařilo etablovat i na institucionální úrovni. Čeští extremisté se tak od německých učí stavět na tématech, která jsou společensky relevantní a která mohou oslovit většinu.

Rozhodnutí NSS podání návrhu neovlivní

Podle náměstka ministra Jiřího Komorouse nebude mít na podání návrhu žádný vliv dnešní verdikt Nejvyššího správního soudu, který zrušil rozhodnutí o zákazu dvou pochodů Mladých národních demokratů centrem Prahy.

Magistrát zakázal akce Mladých národních demokratů, které se měly konat před dvěma lety v den výročí nacistického pogromu označovaného křišťálová noc. Argumentoval tím, že sdružení má antisemitské postoje a je spojeno s neonacistickou scénou. Podle NSS však o tom nemělo hlavní město dostatek důkazů.

Komorous poznamenal, že podle něj je rozhodnutí NSS špatné, nahrává extremistům a "prohlubuje jejich pocity o správnosti jejich činění". - čtěte Praha pochybila zákazem demonstrace neonacistů, tvrdí NSS

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video