Tak třeba: voperování kardiostimulátoru není úplně jednoduchá záležitost. Odborná kardiochirurgická společnost má proto jasno: tam, kde nemocnice nedělá nejméně padesát takových operací za rok, nemá smysl, aby dané oddělení existovalo.
Pacientům by to mělo přinést pozitiva: na plánované zákroky sice budou leckde cestovat dál, zato budou mít větší jistotu, že je operuje zkušený tým, pro který jsou rutinou. A když přijdou komplikace, zvládnou je tam lépe.
Takový je alespoň plán ministerstva zdravotnictví. Do konce února by podle náměstka Petra Noska měly zdravotní pojišťovny zveřejnit, jaké jsou nejmenší možné počty pro některé operace.
"Například velké operace kloubů. Ortopedie by měla být schopna udělat ročně 150 velkých operací, tedy výměn kloubů, a k tomu 30 dalších," říká Nosek a dodává, že s těmi, které limit nesplní, by pojišťovny neměly uzavřít smlouvu.
Zda budou pacienti čekat záleží na pojišťovnách
"Budeme na ně v tomto smyslu tlačit, je na to ideální doba," říká Nosek. Naráží na to, že zdravotní pojišťovny letos vypověděly smlouvu nemocnicím a nové budou uzavírat už podle jiných kritérií.
Kterých oddělení se budou rušení týkat?Oční – v případě napravování očních vad nebo degenerativních změn očí. |
Jedním z nich má být podle náměstka "obložnost" – taková oddělení, kde jsou lůžka prázdná polovinu dní v roce, podle něj nemají nárok na existenci. "Pokud nejde o infekční," dodává Nosek.
O nepodkročitelných limitech na operace se momentálně diskutuje ve většině odborných lékařských společností. "Ano, intenzivně to teď řešíme u dvou zákroků – odstranění močového měchýře a prostaty kvůli nádoru," říká předseda odborné urologické společnosti Marek Babjuk.
Obou zákroků se v Česku dohromady ročně udělá 69, a to na 55 pracovištích. "Tam, kde se dělají jeden dva do roka, to nechceme podporovat," říká Marek Babjuk.
Když však zaniknou menší oddělení a péče se soustředí do větších, nebudou pacienti déle čekat na operace? To záleží na pojišťovnách a na tom, zda navýší finanční limity větším centrům.
