Pokud návrhy schválí vláda a pak i parlament, dostanou matky dětí mladších sedmi let od roku 2010 možnost hlídat doma za úplatu i cizí děti ve stejném věku. Ne však víc než pět.
"Nejde o náhradu klasických školek, ale o zlegalizování toho, co je dnes nezákonné," zdůraznil náměstek ministra Marián Hošek. MF DNES stodvacetistránkový "balíček" získala a zjistila, že opatření, kterými chce stát řešit nedostatek míst ve školkách, skrývají spoustu překážek.
Matky, které by si podle takového zákona chtěly přivydělávat, mají už nyní vážné výhrady. Zkrátka: novinka přináší příliš mnoho byrokracie za málo peněz.
Pět tisíc na dítě
Matka nejvýše sedmiletého dítěte si bude moci přivydělat péčí o cizí děti u sebe doma. Ale ne víc než pět tisíc korun měsíčně za jedno dítě. Nepotřebuje k tomu kvalifikaci, stačí jí čistý trestní rejstřík a prohlášení o bezúhonnosti jejího partnera.
Celkem si nesmí vydělat víc než 15 tisíc korun za měsíc. Nebude je danit a stát za ni dál bude platit sociální a zdravotní pojištění. Ale takto nízká částka stěží naláká k "rodičovské výpomoci".
Obvyklá taxa za hodinu stálého hlídání je zhruba stokoruna, v Praze až dvakrát tolik. Už nyní si tedy ženy, které hlídají cizí děti "načerno", vydělají nejméně 16 tisíc měsíčně. Jiné to dělají legálně, stačí jim živnostenský list. Výdělek pak musí zdanit.
Byrokracie a další rizika
"Pět tisíc korun? To by byla charita!“ zlobí se Jana Nováková z Prahy. Suma může být zajímavá pro ženy na venkově, ale i ty si rozmyslí, jestli se zaevidují na obecním úřadě, který by je mohl kontrolovat. Navíc by se neobešly bez pojistky odpovědnosti za vzniklé škody a ještě k tomu by musely uzavírat smlouvy s maminkami hlídaných dětí.
Sotva lze očekávat, že mámy takovou byrokracii podstoupí, když tím přijdou o mnohem větší výdělek. A také by to mělo četná rizika. "Vím, co je schopné udělat během půl minuty jedno dítě, natož dvě," říká maminka čtyřapůlletých dvojčat Jarka Rytychová.
Péči o několik dětí najednou mohou podle odborníků zvládnout jen ženy, které si umějí zorganizovat čas. A to není jednoduché. "Zatímco jedno dítě ječí, další se zrovna bude chtít pomazlit a třetí se do toho počurá," popisuje běžné situace Eva Klárová, zakladatelka francouzské školky Modré nebe. A na to všechno bude žena bez odborného vzdělání sama.
Miniškolky ve firmách
Ministerstvo však nepředpokládá, že by maminky poskytovaly rodičovskou výpomoc soustavně. "Má to být jen nárazová služba," argumentuje vedoucí oddělení rodinné politiky Kateřina Jirková.
Další možností, jak umožnit maminkám pracovat, mají být miniškolky zřizované firmami, obcemi nebo občanskými sdruženími. Mají je k tomu motivovat daňové odpočty.
Miniškolka má vypadat stejně jako běžná domácnost, ale pečovatelka bude potřebovat kvalifikaci zdravotní sestry, ošetřovatelky, učitelky, případně sociální pracovnice. Ani v tomto případě nesmí být v miniškolce víc než pět dětí.
Jedna vychovatelka asi nestačí
A to je asi největší zádrhel návrhu. Ve velkých firmách by to vyvolávalo pře, protože matek, které by tam chtěly mít děti, bude mnohem víc.
Úskalím obou variant je to, že skupinu dětí má mít na starosti jediná pečovatelka. Když se jedno dítě zraní a bude s ním muset do nemocnice, kam dá ostatní?
"U miniškolek to bude na zřizovateli, aby rychle zajistil náhradní pečovatelku," vysvětluje Kateřina Jirková z ministerstva. U rodičovské výpomoci to podle ní bude složitější: "Je na rodičích, aby si zajistili síť náhradních pečovatelek."
