Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ministerstvo chce zabránit sporům mezi biologickou a náhradní matkou

  • 7
Ministerstvo zdravotnictví a spravedlnosti chce v budoucnu ošetřit vztahy mezi biologickou a takzvanou náhradní matkou. Ta odnosí oplodněné vajíčko ženám, které z různých důvodů nemohou porodit. Nyní nemá biologická matka žádnou šanci se bránit, pokud jí náhradní matka odmítne dítě po porodu vydat. V budoucnu by to měla upravovat smlouva.

Ročně se v Česku náhradním matkám narodí zhruba deset dětí. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová je přesvědčená, že číslo může být i vyšší.

V Česku ale v současné době žádná legislativa, která by náhradní mateřství ošetřovala, neexistuje. Podle platných zákonů patří dítě matce, která ho porodila. Biologická matka tak zůstává v nejistotě, jestli dítě nakonec získá.

Podobný případ řešil nedávno polský soud. Bezdětný pár z Varšavy si "pronajal" dělohu Polky, která porodila zdravého chlapečka. Začala se však cítit jako matka a dítě chtěla zpět. - čtěte Polská žena pronajala své břicho, narozené dítě si ale chce nechat

O problematice možného uzákonění náhradního mateřství proto dnes začali u kulatého stolu debatovat právníci, lékaři, psychologové, sociologové a odborníci na zdravotnickou etiku. Právě odborná dlouhodobá debata musí podle obou ministryň případné právní úpravě předcházet.

Řada otázek spojených s tímto tématem vyvolává protichůdné názory. "Jednou z konfliktních otázek je například forma odměny náhradní matce. Nechceme, aby docházelo k obchodu s dětmi, proto uvažujeme pouze o příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím," řekla Kovářová.

Ministryně Jurásková dodala, že za jeden z mnoha rizikových faktorů v etické a zdravotní oblasti pokládá zásah do psychiky náhradní matky při porodu a v poporodním období.

Možností, jak náhradní mateřství upravit, je přijetí samostatného zákona. Zákonodárci by také mohli schválit novely současných právních předpisů, jakými je zákon o rodině, zákon o sociálně-právní ochraně dětí či zákon o zdraví lidu. Tato cesta je podle ministerstva spravedlnosti pravděpodobnější.

Právníci i lékaři nyní budou řešit například to, kdo by mohl smlouvu o náhradním mateřství uzavírat, zda by musela být písemná a jestli by ji její strany mohly uplatňovat u soudu. Objednatelský pár by zřejmě museli být manželé s trvalým pobytem v České republice. Pokud by náhradní matka byla vdaná, byl by nejspíš nutný informovaný souhlas jejího manžela s tím, aby porodila cizí dítě.

Problematická je i vymožitelnost smlouvy - z hlediska etiky někteří odborníci namítají, že dítě nelze degradovat na věc, právníci zase upozorňují, že smlouva by mohla být v rozporu s dobrými mravy.

Náhradní mateřství v jiných zemích

Ostatní země přistupují k problematice různě. Liberální k náhradnímu mateřství je například Izrael, který svým občanům, konkrétně heterosexuálním neplodným párům, tento postup umožňuje po schválení státním orgánem.

V Británii uzavírají biologičtí rodiče a náhradní matka smlouvu, která ale neznamená, že náhradní matka musí dítě vždy odevzdat biologickému páru - rozhoduje o tom soud až za splnění určitých podmínek.

Za podmínky schválení soudem je náhradní mateřství možné také v Řecku.

V řadě evropských zemí, například ve Francii, Polsku, Rakousku, Německu, Španělsku, Švýcarsku či Chorvatsku, je ale náhradní mateřství nelegální. Ve většině provincií Austrálie je komerční náhradní mateřství trestným činem.

Ve Spojených státech se situace liší podle států, v některých se uzavírají smlouvy, v jiných žádná právní úprava neexistuje a další náhradní mateřství výslovně zakazují.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video