Při výběru školy pro dcery zajímalo Lucii Suchochlebovou Ryntovou hlavně to, kdo je bude učit. "Důležitější pro nás je, jaký je učitel člověk, než co všechno ví. Měl by mít děti rád a opravdu chtít tuhle náročnou práci dělat," představuje si matka prvňačky a čtvrťačky.¨
Nových učitelů, kteří ve školství zůstanou, je stále méněrozhovor s děkankou pedagogické fakulty pražské UK Radkou Wildovou |
Sama kdysi chvíli učila, pro dcery hledala školu, kam by je bavilo chodit nejen na začátku první třídy a kde by "zjišťovaly, že svět je zajímavý a chtějí ho poznávat".
Suchochlebovi přitom nevyžadují dokonalou školu – jsou věci, nad kterými klidně mávnou rukou. "Třeba nad tím, že vyučující není odborně bezchybný. Že škola nemá nejmodernější vybavení a že nenabízí spoustu mimoškolních aktivit," říká matka školaček, která nakonec vybrala waldorfskou školu.
Učitelé v číslechKolik jich je Kolik berou peněz Učitelé versus učitelky Co se jim vytýká |
Jak udržet dobré pedagogy
Ministerstvo školství proto chce v rámci vysokoškolské reformy změnit přípravu budoucích kantorů tak, aby do škol mířili jen ti, kteří skutečně dokážou učit a které práce s dětmi baví. "Naším cílem je mimo jiné zvýšit motivaci absolventů pro učitelské povolání," říká mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.
V první řadě se mají změnit přijímačky na pedagogické fakulty – jejich součástí by mohly být třeba psychologické testy. Školy se mají specializovat na skutečně zapálené učitele, nikoli na studenty, kteří se nedostali jinam a nezbylo jim nic jiného než se stát kantorem.
Druhá část reformy se má zaměřit na udržení učitelů na školách. Podle jednoho z tvůrců změn Jakuba Fischera z Vysoké školy ekonomické se ukázalo, že učitelé opouštějí školy mimo jiné proto, že i když se snaží, umějí učit a nadchnou své svěřence pro vzdělávání, na svém platu to skoro nepoznají.
"Rozdíl oproti vysokým školám i oproti jiným odvětvím je zde výrazný," říká Fischer. Učitelé to podle něj nesou hůře než samotný fakt, že jejich plat se pohybuje jen kolem celostátního průměru.
Ministerstvo proto znovu opakuje, že je třeba zvýšit podíl hrubého domácího produktu, který jde na školství. Dnes to není ani pět procent, například ve Skandinávii je to kolem osmi.
Tomáš Komrska, ředitel pražské základní školy v Korunovační ulici, připouští, že peníze hrají zásadní roli, ne však jedinou. "Učitele lze udržet tím, že najde prostor pro seberealizaci, může se zúčastnit projektů, které škola pořádá," uvádí příklad.
Další možné řešení? "Finanční pomoc studentům v podobě zvýhodněných půjček pro absolventy pedagogických fakult, kteří setrvají v oboru," nastínil Jakub Fischer.
"Pokud se nezmění odměňování učitelů, pak mladé lidi do školství kromě nadšení a odhodlání nic nepotáhne," myslí si proděkan ústecké pedagogické fakulty Pavel Doulík. Samotné půjčky podle něj nestačí.
Na druhou stranu – i dnes se dá najít hodně pedagogů, kteří svou práci dělají se zápalem. Angličtinářka Eva Poláková z liberecké průmyslovky zdůrazňuje, že nejdůležitější je osobnostní charakteristika učitele.
"Kdo chce jiné zapálit, musí sám hořet," říká učitelka, která vyhrála soutěž o nejlepšího jazykáře. Podle ní se mnohem lépe daří učit studenty, s nimiž dokáže kantor navázat vztah. "Je ale čím dál těžší je motivovat a zaujmout, studenti jsou navíc vůči učitelům o hodně kritičtější a náročnější. Mají sice menší všeobecný rozhled než před lety, ale jsou lépe připraveni se prodat," tvrdí.
Podle ní je chyba i v tom, že se nikdo nezajímá o to, jak se cítí sami kantoři. "Péče o učitele je po stránce psychické nulová," říká. Připomněla, že když někdo působí třeba jako psychoterapeut, musí absolvovat i supervize, při nichž může rozebrat potíže související s prací, ale učitelé nic podobného nemají.
