Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo chce učitele, které práce baví. Změní se už přijímačky na fakulty

  1:04aktualizováno  1:04
Stát chce, aby za katedrami škol napříště stáli jen lidé, kteří mají o tuhle profesi zájem. A také předpoklady pro to, aby z nich byli dobří učitelé. Změnit by se proto měly už přijímačky na pedagogické fakulty.
I dnes se dá najít hodně pedagogů, kteří svou práci dělají se zápalem. Ilustrační foto.

I dnes se dá najít hodně pedagogů, kteří svou práci dělají se zápalem. Ilustrační foto. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Při výběru školy pro dcery zajímalo Lucii Suchochlebovou Ryntovou hlavně to, kdo je bude učit. "Důležitější pro nás je, jaký je učitel člověk, než co všechno ví. Měl by mít děti rád a opravdu chtít tuhle náročnou práci dělat," představuje si matka prvňačky a čtvrťačky.¨

Nových učitelů, kteří ve školství zůstanou, je stále méně

rozhovor s děkankou pedagogické fakulty pražské UK Radkou Wildovou

Sama kdysi chvíli učila, pro dcery hledala školu, kam by je bavilo chodit nejen na začátku první třídy a kde by "zjišťovaly, že svět je zajímavý a chtějí ho poznávat".

Suchochlebovi přitom nevyžadují dokonalou školu – jsou věci, nad kterými klidně mávnou rukou. "Třeba nad tím, že vyučující není odborně bezchybný. Že škola nemá nejmodernější vybavení a že nenabízí spoustu mimoškolních aktivit," říká matka školaček, která nakonec vybrala waldorfskou školu.

Učitelé v číslech

Kolik jich je
Ve školství pracuje 236 tisíc lidí (včetně nepedagogických pracovníků)

Kolik berou peněz
Učitelé základních škol loni brali v průměru 25 tisíc korun, učitelé středních škol 26,5 tisíce korun

Učitelé versus učitelky
Muži tvoří asi čtvrtinu pedagogů, ale na základních školách jich je ještě méně – například na prvních stupních učí přes 90 procent žen.

Co se jim vytýká
– Ne všude využívají metody výuky, které dokážou v dnešních dětech vzbudit zájem
– Někteří učitelé si nerozšiřují vzdělání
– Chybějí učitelé s aprobací na jazyky či výpočetní techniku

Vybírat je z čeho, celkové výsledky školství však nejsou dobré. Děti pokulhávají ve čtenářské gramotnosti a místo toho, aby se učily využívat znalosti v praxi, mnohde se biflují poučky. V mezinárodním srovnání se propadají i v přírodních vědách.

Jak udržet dobré pedagogy

Ministerstvo školství proto chce v rámci vysokoškolské reformy změnit přípravu budoucích kantorů tak, aby do škol mířili jen ti, kteří skutečně dokážou učit a které práce s dětmi baví. "Naším cílem je mimo jiné zvýšit motivaci absolventů pro učitelské povolání," říká mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.

V první řadě se mají změnit přijímačky na pedagogické fakulty – jejich součástí by mohly být třeba psychologické testy. Školy se mají specializovat na skutečně zapálené učitele, nikoli na studenty, kteří se nedostali jinam a nezbylo jim nic jiného než se stát kantorem.

Druhá část reformy se má zaměřit na udržení učitelů na školách. Podle jednoho z tvůrců změn Jakuba Fischera z Vysoké školy ekonomické se ukázalo, že učitelé opouštějí školy mimo jiné proto, že i když se snaží, umějí učit a nadchnou své svěřence pro vzdělávání, na svém platu to skoro nepoznají.

"Rozdíl oproti vysokým školám i oproti jiným odvětvím je zde výrazný," říká Fischer. Učitelé to podle něj nesou hůře než samotný fakt, že jejich plat se pohybuje jen kolem celostátního průměru.

Ministerstvo proto znovu opakuje, že je třeba zvýšit podíl hrubého domácího produktu, který jde na školství. Dnes to není ani pět procent, například ve Skandinávii je to kolem osmi.

Tomáš Komrska, ředitel pražské základní školy v Korunovační ulici, připouští, že peníze hrají zásadní roli, ne však jedinou. "Učitele lze udržet tím, že najde prostor pro seberealizaci, může se zúčastnit projektů, které škola pořádá," uvádí příklad.

Další možné řešení? "Finanční pomoc studentům v podobě zvýhodněných půjček pro absolventy pedagogických fakult, kteří setrvají v oboru," nastínil Jakub Fischer.

"Pokud se nezmění odměňování učitelů, pak mladé lidi do školství kromě nadšení a odhodlání nic nepotáhne," myslí si proděkan ústecké pedagogické fakulty Pavel Doulík. Samotné půjčky podle něj nestačí.

Na druhou stranu – i dnes se dá najít hodně pedagogů, kteří svou práci dělají se zápalem. Angličtinářka Eva Poláková z liberecké průmyslovky zdůrazňuje, že nejdůležitější je osobnostní charakteristika učitele.

"Kdo chce jiné zapálit, musí sám hořet," říká učitelka, která vyhrála soutěž o nejlepšího jazykáře. Podle ní se mnohem lépe daří učit studenty, s nimiž dokáže kantor navázat vztah. "Je ale čím dál těžší je motivovat a zaujmout, studenti jsou navíc vůči učitelům o hodně kritičtější a náročnější. Mají sice menší všeobecný rozhled než před lety, ale jsou lépe připraveni se prodat," tvrdí.

Podle ní je chyba i v tom, že se nikdo nezajímá o to, jak se cítí sami kantoři. "Péče o učitele je po stránce psychické nulová," říká. Připomněla, že když někdo působí třeba jako psychoterapeut, musí absolvovat i supervize, při nichž může rozebrat potíže související s prací, ale učitelé nic podobného nemají.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchody do obchodního centra střeží betonové zátarasy. (23. 10. 2017)
Obchodní centrum začaly chránit před útokem teroristů betonové zátarasy

Před obchodním a zábavním centrem Plaza v Plzni jsou nově umístěny betonové zátarasy. Podle vedení společnosti je to preventivní opatření kvůli bezpečnosti.  celý článek

Andrej Babiš líbá marketingového stratéga Marka Prchala na tiskové konferenci...
Volební humor: Okamura jako vekslák nebo Babiš na líbací kameře

Již během volební kampaně zamořila sociální sítě dávka lidové tvořivosti s politickou tematikou. A po volbách je tomu nejinak. Uživatelé sociálních sítí se tak...  celý článek

Stěhování dekompresní komory do Rehabilitačního ústavu v Hostinném.
Dekompresní komoru stěhovaly do patra dva jeřáby, váží devět tun

Výkonný pomocník pro léčbu pacientů dorazil dopoledne do Rehabilitačního ústavu v Hostinném na Trutnovsku. Dva jeřáby usadily do pracoviště v zadním traktu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.