Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ze čtrnácti zdravotních ústavů zůstanou dva. Ministerstvo chce ušetřit

  16:09aktualizováno  19:12
Ministerstvo zdravotnictví chce novelou zákona o ochraně veřejného zdraví sloučit 14 zdravotních ústavů do dvou. Ty by měly sídla v Praze a Ostravě. Propouštět se nebude, uklidňují na ministerstvu, pracoviště mají zůstat v každém kraji.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Centralizací ústavů chce ministerstvo změnit hospodaření, které stát dotoval asi pěti miliony korun ročně, na ziskové. Dva centralizované ústavy mají šanci uspět ve výběrových řízeních na velké zakázky a vydělat si třeba na lepší laboratorní vybavení. Novelu projedná ve středu vláda.

"Rozhodně se nebudou propouštět řadoví pracovníci, regionální zdravotní ústavy se rušit nebudou," ujistil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Vedení jednotlivých ústavů se to však s největší pravděpodobností podle Sršně dotkne. "Projeví se to na přemísťování nebo propouštění managementu," přiblížil Sršeň s tím, že detaily ještě nezná.

Podle ministerstva prospěje změna jak resortu, tak samotným ústavům. "Ušetříme tím peníze a transformace ústavy dosáhnou na výběrová řízení pro granty z Evropské unie či pro podporu projektu, kde to doteď kvůli jejich roztroušenosti nešlo nebo kde to bylo velice nákladné. Stát na takové dotování nemá finanční prostředky. Musí tedy proběhnout taková změna, aby ústavy byly finančně soběstačné," uvedl mluvčí ministerstva.

Kdy by mohlo k samotné změně dojít, si Sršeň odhadnout netroufl. "Novela musí projít standardním legislativním procesem, záleží na délce jejího schvalování," dodal.

Kraje s transformací nesouhlasí

Proti změnám se staví kraje. Například Ústecký kraj nesouhlasí se zrušením tamního zdravotního ústavu, Středočeský kraj pak odmítá možné slučování pracovišť krajských hygienických stanic. Nynějších 59 pracovišť nebude totiž už v zákoně jmenovitě uvedeno.

Ve zprávě pro vládu ministerstvo připomíná, že v předchozích letech vytvořilo pro administrativně technické činnosti ze zdravotních ústavů sedm celků, státnímu rozpočtu to uspořilo 600 milionů korun ročně. Kvalita analýz zdravotních ústavů pro krajské hygienické stanice neklesla.

Proti avizovanému sloučení se už v březnu ozvali pracovníci brněnského ústavu. Necelá stovka lidí tam podepsala petici, protože se obávají, že přijdou o místa. Brněnské pracoviště kromě rozborů vody provádí i měření prašnosti a hluku.

"Jsme ekonomicky zcela soběstační. A ačkoliv jsme příspěvkovou organizací ministerstva, nepřispívá nám ani korunu," podotkla před časem vedoucí oddělení očkování a cestovní medicíny Anna Přívorová.

Dvě centra pro celou Českou republiku navíc nebudou stačit. "Zdravotní ústav v Ostravě je u hranic státu a například dojezdnost ze Znojma je přibližně tři hodiny. Pro orgány ochrany veřejného zdraví je ovšem důležitá okamžitá dostupnost," popsali nespokojení zaměstnanci (více čtěte zde).

Stát využívá ústavy jen z 15 až 20 procent

Zdravotní ústavy zakotvila novela od ledna 2003. Nejmenší ústav v Karlových Varech měl při vzniku 43 lidí, největší v Ostravě 566. Ústavy dostaly za úkol při státním dozoru měřit složky životních a pracovních podmínek, například odebírat a vyšetřovat vzorky pitné vody a vody koupališť a testovat výrobky.

Podle ministerstva využívá státní zdravotní dozor jen 15 až 20 procent výkonu zdravotních ústavů, zbývající kapacity nabízejí ústavy na trhu služeb, kde svádějí boj o zakázku, často za nižší cenu než konkurence. Z příjmů za diagnostiku, například viru chřipky či viru HIV, kterou platí zdravotní pojišťovny, dotují ústavy ostatní činnosti.

V letech 2008 a 2009 proto ministerstvo zahájilo organizační změny. Spojením do sedmi celků klesly náklady na administrativu. Usnadnilo se plnění zakázek přesahujících kapacity jednoho ústavu. Dokončení transformace brání dosavadní zákonná úprava, která dál počítá se 14 ústavy. Změnu má proto umožnit předložená novela.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Kvůli filmařům, kteří u Lipna točili dva příběhy do seriálu Modrý kód, si...
Filmaři točili u Lipna seriál Modrý kód i s olympijským vítězem Svobodou

Filmový štáb, který točí televizní seriál z lékařského prostředí Modrý kód, vyrazil o víkendu na jih Čech. Jako komparz využil účastníky běžeckého závodu i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.