Füle ještě čeká na schválení svého jmenování britskou vládou a prozatím odmítá k pokračování své kariéry cokoliv říkat. "Bez komentáře. Ctím diplomatické zvyklosti," dodal jen. Jak ovšem uvedlo čvrteční Právo, prezident republiky Václav Havel už návrh na Füleho jmenování velvyslancem podepsal.
Do zahraničí už jen profíci
Změnu čekají také ambasády ve Vídni, Bratislavě, Bruselu, Římě či Athénách. Pro tato místa jsou už navrženi konkrétní diplomaté, ale čeká se - stejně jako v případě Štefana Füleho - na schválení hostitelské země. Až na výjimky jde o profesionální diplomaty.
Nejasné zůstává, kdo bude novým šéfem české mise při Evropské komisi, kterou nyní vede Libor Sečka. Ten by se měl stát velvyslancem na některém z uvedených zastupitelství. Potenciálními velvyslanci jsou i současní náměstci ministra zahraničí Pavel Vošalík nebo Rudolf Jindrák. Záleží na tom, zda si je podrží nový šéf české diplomacie. Tím by měl být v případě koaliční dohody mezi ČSSD a Koalicí předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Změny na konkrétních ambasádách ovšem bezprostředně nesouvisí se změnou vlády, ale jde o pravidelnou výměnu. Na rozdíl od USA, kde s novým prezidentem mění i ambasadory, český diplomatický systém už funguje podle kariérního řádu a počet nekariérních diplomatů se postupně snižuje.
Prezident versus premiér
Jak vlastně vypadá proces schvalování nových velvyslanců? První instancí je personální rada ministerstva zahraničí. Ta navrhne kandidáta ministrovi, který návrh postoupí vládě. Ministři o něm hlasují a pak navržené jméno diplomata putuje na stůl prezidentovi republiky.
Hlava státu podle ústavy nového velvyslance jmenuje a premiér jeho rozhodnutí spolupodepisuje. Prezident Havel ovšem není podle mluvčího Ladislava Špačka vázán názorem vlády. "Prezident má suverénní pravomoc, kdo velvyslancem bude, či nebude," uvedl Špaček.
Premiérův podíl na jmenování velvyslance vyvolával v minulých letech rozbroje mezi Hradem a vládou, kdy Václav Havel blokoval jmenování osob už kabinetem schválených, protože s jejich vysláním nesouhlasil. Mezi nimi tradičně býval Ivan Bušniak, který měl být podle představ vlády velvyslancem v Athénách. Místo velvyslance v Řecku je dosud prázdné a Bušniak je už opět mimo hru.
Spory mezi prezidentem a vládou, potažmo ministrem zahraničí, o nových velvyslancích už nyní nejsou tak vyostřené. Napomohla dohoda o tom, že možné adepty konzultuje ministerstvo zahraničí s prezidentem ještě před tím, než jde návrh do vlády.
