Podle jiných průzkumů stoupla v lednu obliba Čtyřkoalice, která protest zaměstnanců televize proti radě a řediteli Jiřímu Hodačovi podpořila.
Pokud jde o to, jak příště volit Radu České televize, poslanci nevyšli vstříc hlasu lidu - jen 16 procent dotázaných se přiklonilo k názoru, že by o radních měla rozhodovat Poslanecká sněmovna.
Varianty, které neúspěšně prosazovala Čtyřkoalice, mají větší podporu. Pro volbu sněmovnou a Senátem je 19 procent, rozšíření této dvojice o prezidenta by si přálo dalších 28 procent.
Víc než třetina lidí si však myslí, že by se rada měla vybírat nějak úplně jinak.
Televizní redaktoři jsou i po rebelii pro většinu veřejnosti důvěryhodnými novináři.
Myslí si to i zhruba polovina voličů ODS, která vzpouru tvrdě kritizovala.
Jen pětina dotázaných je pro to, aby redaktoři, kteří se zapojili do protestů, z televize odešli.
Za hlavní motiv stávky považuje většina lidí to, co říkají redaktoři, tedy obhajobu svobody slova (38 procent říká "určitě ano", 35 procent "spíše ano"). I v tom veřejné mínění neladí s názorem ODS, která mluví třeba o tom, že vzpouru a stávku vyvolaly zájmové skupiny, které se bály radikálních změn v ČT.
Referendum o usnesení "V České republice nebyla a není ohrožena svoboda slova", které přijala sněmovna před týdnem, by skončilo dost těsným výsledkem - podle průzkumu 46 procent lidí s poslanci souhlasí, 54 procent by jejich výrok naopak nepodepsalo.
Zpravodajství ČT, které se muselo vypořádat s tím, jak informovat o věcech, ve kterých se angažují sami jeho redaktoři, obstálo v očích zhruba poloviny diváků.
Necelá třetina se naopak přiklonila k názoru, že zprávy, ve kterých Česká televize (program ČT 1) referuje sama o sobě, jsou tendenční. Zaměstnancům však určitě nepomohl nápad, aby pracovnu generálního ředitele dočasně osídlil původní finanční ředitel.
Na otázku: "Souhlasíte s tím, že se vedení ČT ujal za podpory stávkujících Ladislav Paluska?" odpovědělo "určitě ano" jen 9 procent oslovených. Třicet procent řeklo "určitě ne" a 41 procent "spíše ne".
