Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Austrálii objevili muslimští mořeplavci, naznačuje nález staré mince

  17:05aktualizováno  17:05
Historici se chystají přepsat dějiny nejmenšího světového kontinentu. Může za to drobná mince, kterou před 70 lety našel voják hlídkující na ostrůvku u severního pobřeží Austrálie. Drobné platidlo naznačuje, že Austrálii jako první objevili mořeplavci z afrického sultanátu Kilwa.

Měděná mince, kterou našel na severoaustralské pláži voják v roce 1944 může přepsat historii, věří antropolog Ian McIntosh. | foto: Profimedia.cz, koláž iDNES.cz

Měděnou minci objevil zahrabanou na písečných plážích ostrovů Wessels v roce 1944 Maurine Isenberg, který tam držel stráž a rybařil. Svůj nález tehdy uložil do plechovky a znovu ji vytáhl až v roce 1979, kdy ji rovnou poslal do muzea k prozkoumání.

Tam minci identifikovali jako měnu sultanátu Kilwa, jehož centrum leželo na stejnojmenném ostrově nedaleko břehů dnešní Tanzánie. Vznik mince odborníci datují mezi roky 900 a 1300 n. l. Australský antropolog Ian McIntosh, který nyní působí na univerzitě v americké Indianě, tvrdí, že mince, na kterou se zatím práší v muzeu, by klidně mohla přepsat historii - Evropané nemuseli být na ostrově první. Informoval o tom server independent.co.uk.

McIntosh se proto v červenci vydá s celým týmem na ostrovy Wessels vyzbrojen mapou, na které Isenberg vyznačil místo nálezu mince písmenem X. Jeho tým zahrnuje australské i americké historiky, archeology a odborníky na geomorfologii, kteří se zabývají studiem zemského povrchu.

Kdo byl první? Nizozemci, Afričané, nebo Indové?

Sultanát Kilwa, z něhož mince podle zjištění vědců pochází, byl ve 13. až 16. století významným obchodním přístavem, skrze který proudilo zboží mezi Afrikou a Indií. Sultanát založený perským mořeplavcem Alí ibn al-Hasanem Šírázím obchodoval především stříbrem, zlatem, perlami, parfémy, perskou keramikou a čínským porcelánem.

"Mince může být důkaz o tom, že Austrálii před Evropany objevili Afričané či lidé z Blízkého východu," uvedl McIntosh. Podle něj se totiž tyto mince mimo Afriku našly pouze dvě. Jedna v Ománu na začátku 20. století a druhá právě na ostrovech Wessels u severního pobřeží Austrálie. Mladý voják na stejném místě našel také čtyři mince z nizozemské východoindické společnosti, jejichž vznik se datuje do roku 1690.

Letos v lednu němečtí vědci zveřejnili nový výzkum, podle kterého se domorodí obyvatelé Austrálie ještě před evropskou kolonizací smísili se starověkými Indy, kteří na kontinent dorazili zhruba před 4 000 lety. "Dlouho předtím, než se v Austrálii usadili Evropané, migrovali do Austrálie obyvatelé indického subkontinentu a smísili se s domorodými Austrálci," uvádí studie Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku (více o studii čtěte zde).

Dostupná literatura přisuzuje objevení Austrálie nizozemským mořeplavcům, kteří se k nejmenšímu světadílu dostali na počátku 17. století. Do té doby zůstával pro svou odlehlost od tradičních tras především portugalských mořeplavců mimo dosah Evropanů.

Podle historických pramenů byl prvním mužem, který spatřil australské břehy, Holanďan Willem Janszoon, který v roce 1605 vyplul z přístavu Batavia (dnešní Jakarta) na průzkumnou cestu podél jižního pobřeží Nové Guineje. Během cesty vplul do Carpentarského zálivu a dostal se až na dohled severního australského pobřeží.

Od roku 1616 se datují nizozemské výzkumy nového kontinentu, nazvaného tehdy Nové Holandsko. Hlavní zásluhy o objevování a první průzkumy nového světadílu se však přičítají slavnému anglickému mořeplavci Jamesi Cookovi.

Místo, kam se McIntosh s týmem vydá v červenci pátrat po historii Austrálie.

Místo, kam se McIntosh s týmem vydá v červenci pátrat po historii Austrálie.

Autor:


Témata: Austrálie, Měny, Mince, Zlato




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.