Byl začátek září roku 1910. Luhačovice se dostávaly mezi nejznámější československé lázně, do nichž jezdila tehdejší společenská smetánka. Dobudovávaly se penziony, svůj um zde ukazoval architekt Dušan Jurkovič.
Takto vypadala lázeňská kolonáda těsně po povodních v září 1910.
Jenže přívaly vody, které během několika hodin rozvodnily malou říčku Šťávnici, Luhačovice těžce zasáhly. Povodeň 6. září 1910 zaplavila celé údolí potoka a poškodila hlavně nové lázeňské objekty.
Aby se už podobná věc nikdy neopakovala, rozhodlo se o stavbě přehrady, která vodu příště zadrží.
"V důsledku katastrofálních povodní v roce 1910, jež měly velmi neblahé účinky pro celé údolí, byla stanovena i velikost nádrže a rozměry jednotlivých objektů přehrady," popisuje Lázeňský zpravodaj luhačovický z 31. 5. 1930.
Projekt vypracoval zemědělskotechnický úřad Zemského výboru moravského. Jako vhodné místo vytipovali úředníci údolí asi tři kilometry proti proudu Šťávnice v katastru městyse Pozlovice (proto by se správně měla jmenovat Pozlovická přehrada). Tehdy tam stávalo několik obydlí, hlavně mlýnů, které právě potok využívaly pro svou potřebu.
Někteří lidé svá obydlí nechtěli dobrovolně opustit
V září 1911 se začalo s výkupy pozemků. Nebylo to vždy jednoduché. Až po dlouhých jednáních se podařilo vykoupit například Sedlářův mlýn, o kterém byly písemné záznamy už v roce 1664.
Z pozlovické kroniky se dozvídáme, že obyvatelé tohoto mlýna byli násilně vystěhováni až v roce 1931 - přehrada se přitom stavěla téměř dvacet let, ale oni zřejmě stále doufali, že svůj domov nebudou muset opustit.
Podobětovský mlýn. Stával mezi hrází a věží nádrže, jeho zbytky jsou na dně přehrady.
Na dně nádrže skončila také další obydlí, třeba Podobětovský mlýn, který stával mezi dnešní hrází a přehradní věží. Roku 1911 byly mlýn i pila, která k němu náležela, rozbořeny a posléze zatopeny.
Stavba slavnostně začala 7. července 1912. Tehdy se konala slavná polní mše a hudební doprovod obstarala Česká filharmonie. Kdo by tušil, že za pouhé dva roky začne válka a s přehradou se dlouhá léta nepohne?
Válka sice skončila roku 1918, ale znovu se začalo stavět až v roce 1922. "Dlouhý interval, v němž stavba odpočívala ještě po skončení války, věnován byl přepracování celého projektu," informuje Lázeňský zpravodaj luhačovický.
Na stavbu se přijel podívat i prezident Masaryk
Hlavní postavou ve stavbě přehrady se stal inženýr Karel Krejčí z Brna, který návrh přepracoval a stal se vedoucím stavebních prací. Týž rok, kdy se obnovila výstavba nádrže, si ji přijel prohlédnout i tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Na dnešní poměry šla stavba pomalu. Ještě dalších 8 let trvalo, než se na jaře roku 1930 přehrada poprvé napustila. "Pro velké změny, které byly v původním projektu učiněny, bylo nutno celé výstavbě hráze věnovati zvláštní péči, což zajisté vyžadovalo i mnohem více času," vysvětluje to zpravodaj.
Vodní nádrž s objemem 2,7 milionu kubíků vody, která zabírá plochu 40 hektarů, se hned po dokončení stala centrem pozornosti a společenského dění. "Jezero utvořené údolní přehradou skýtá možnost podnikání všech vodních sportů, rozšiřujíc tak značně okruh darů, jež lázně návštěvníkům svým mohou poskytnouti," upozorňuje dobový tisk.
Na levém břehu přehrady, kde dnes stojí koupaliště, bývala střelnice. Tam se konaly střelecké závody, ale i karnevaly nebo vystoupení pozlovických sokolů. V zimě sloužila zamrzlá vodní plocha k bruslení nebo jako zdroj ledu pro místní řezníky a hostinské, v létě ke koupání a ježdění na loďkách.
Rekreační střediska vyrostla za komunismu
Takto to u přehrady vypadalo v 60 letech minulého století.
Velký rozvoj zažila přehrada v 50. a 60. letech minulého století, kdy se okolo nádrže začala dostavovat rekreační střediska, chaty a autokemp, který slouží návštěvníkům dodnes. Mezi lety 1967-1969 se upravily také vstupy do vody a pláže, na břehu přibyly sociální zařízení a převlékárny.
V 90. letech přehradu zasáhl odliv rekreantů, kteří najednou mohli jet k moři. Jedno z velkých rekreačních středisek, kam se jezdili školit členové SSM, úplně zchátralo a kvůli nevyjasněným majetkovým záležitostem stále hyzdí břeh přehrady.
Povodí Moravy začalo loni Luhačovickou přehradu čistit, takže je nyní vypuštěná.
Nádrž také trápily čím dál víc sinice, které lidem komplikovaly koupání. Kvůli tomu ji začalo Povodí Moravy v minulém roce po několikaletých odkladech čistit. To mělo být původně hotovo už letos v létě, ale ukázalo se, že usazenin je na dně přehrady víc, než se předpokládalo.
Výročí 100 let od začátku vykupování pozemků na stavbu sice nádrž zastihlo vypuštěnou, příští rok už by ale měla znovu čistou vodou lákat návštěvníky. A už teď je k dostání výroční turistická známka v Pozlovicích na úřadu městyse.
