Do EU zcela samozřejmě vstoupíme. Ovšem pozor - každý s jiným komentářem a s jinou ambicí. Mají-li země Evropy politické rozpory, nutně je má i jejich unie. Každá naše politická strana bude na EU objasňovat zcela jiné aspekty a zcela jinou budoucnost - podle svého. Projekt "sjednocené Evropy" rozhodně není o jednotě Evropy, nýbrž o osvobození její různosti.
Každá evropská liška má jiný ocas, EU je hledání nového soužití těch chvostů, nikoliv hledání klece pro ně. Čekat od politických stran jakousi vyšší jednotu na téma EU je marné: každá bude do EU investovat své ideje a svůj prospěch.
Masová propagační kampaň v rukou vlády, ať této nebo příští, může být i kontraproduktivní - v zemi, která tak ráda vládám nevěří. Čech, když vláda něco pochválí, je hned podebraný - co chystají zlého? Kdo měl rád Vídně a Moskvy, zamiluje si Brusel: bude odtamtud očekávat příchod dobra.
Ostatní vezmou věc, jak běží: Evropa se jaksi integruje, my též. S integrací nepřichází ani dobro, ani zlo, nýbrž pokračuje politika. A politika je ustavičný zápas. Někdy i dobra se zlem, častěji však lidí s lidmi. Hurá do Bruselu.
