"V celé historii byl Západ největším predátorem na světě," tvrdí Verges, jenž získal proslulost obhajobou šéfa německého gestapa Klause Barbieho nebo venezuelského teroristy Carlose alias Šakala. Útočil na morálku žalobců.
Miloševič je prý obětí agrese NATO
"Je to Miloševič, kdo se stal obětí agrese NATO," prohlašuje na adresu leteckých útoků Severoatlantické aliance na Jugoslávii v roce 1999. Ty znamenaly počátek diktátorova pádu a vedly i k jeho pozdějšímu zatčení kvůli obvinění z genocidy a ze zločinů proti lidskosti. Jacques Verges považuje proces v Haagu za právní komedii. Rozsudek prý padne bez ohledu na cokoli, míní.
Rozporuplná osobnost...
Kdo vlastně je Jacques Verges? Pro kritiky jsou jeho ruce pošpiněné stejně jako ruce lidí, které obhajuje. Ministr francouzského kabinetu ho kdysi označil za rozporuplnou osobnost. Byl považován i za antisemitu a zastánce teroristů.
Ve dvacátých letech minulého století přišel jeho otec, francouzský lékař a diplomat, v současném Thajsku o práci kvůli sňatku s Vietnamkou. Vergesova rodina se přestěhovala na francouzský ostrov Réunion v Indickém oceánu, který je domovem pestré směsice Asiatů, Afričanů a Evropanů. Jako mladík Verges vstoupil do tamní komunistické strany, což prý byla jediná strana, která přijímala i jiné členy než bělochy.
"Říkat, že moje osobnost je rozporná, je mylné. Nosím v sobě dvojí osobnost - mám evropskou kulturu, ale zároveň citlivost někoho, kdo vyrostl v kolonii," vysvětluje Verges.
Dvojí osobnost se odráží i v jeho pařížské kanceláři. Ta leží u čtvrti Pigalle známé striptýzovými bary a prostitutkami. Její stěny jsou plné polic s klasickými díly západní literatury a současně jsou ozdobeny africkými maskami.
Jeden stůl je zaplněn desítkou šachových souprav, od těch zdobených asijskými a africkými motivy až k vzácné tvorbě německé umělecké Bauhausovy školy.
Bojovník proti fašismu i obhájce teroristů
V sedmnácti letech se Verges vydal do Evropy, aby se zapojil do hnutí francouzského odporu proti nacistům. Francie však byla v blokádě, a tak nakonec skončil v Británii s generálem Charlesem de Gaullem a jeho vojáky.
Po válce začal studovat v Paříži a během několika následujících let si získal jméno jako stoupenec krajní levice s darem přesvědčovat lidi. Zdálo se, že nastoupí politickou dráhu, ale to se změnilo, když koncem 50. let zažil způsob, jakým se Francie snažila potlačit alžírské snahy o samostatnost.
Pro Vergese byly zločiny spáchané francouzskými vojáky v Alžírsku podobné krutostem nacistů, proti nimž bojoval jen o několik let dříve. Tehdy odešel do Alžírska a začal zastupovat Alžířany označované Francií za teroristy.
Zde vyvinul svoji taktiku spočívající v útoku na vyšetřování. Své klienty přitom hájil politickým napadáním Francie. I když neměl valné úspěchy, uhodil na strunu veřejného mínění. Do roku 1962 se Francie stáhla a Alžírsko získalo nezávislost. A Verges našel klíč ke své budoucí kariéře.
Klienti - "černé ovce" Francie
V příštích letech využil útočnou strategii k obhajobě různých "černých ovcí" Francie a postupně našel nový cíl - Izrael.
V roce 1970 na osm let zmizel neznámo kam a ke své nepřítomnosti odmítá dodnes podat jakékoliv vysvětlení. "Proč bych vám to měl říkat? Tato epizoda pouze dokládá, že umím dodržet tajemství."
Po návratu do Paříže Verges hájil Barbieho, přezdívaného lyonský řezník. Ten byl obviněn z toho, že poslal na smrt tisíce Židů. Proces z roku 1987 advokát využil jako platformu, pro to, aby světu ukázal špatnosti francouzské koloniální moci.
"Nebránil jsem nacisty," odmítá Verges. "Místo toho jsem se tázal, jak může Francie soudit Barbieho za jeho činy po tom, co sama spáchala v Africe nebo Indočíně."
Miloševičův proces chce přitom Verges využít k položení podobných otázek. Terčem se tentokrát stanou státy aliance, které bombardovaly Jugoslávii během historicky první útočné akce NATO proti svrchovanému státu.
Miloševič čelí obviněním ze zločinů proti lidskosti spáchaných v Kosovu v roce 1999 a v Chorvatsku v roce 1991 a z genocidy v Bosně v letech 1992-95. Podle jeho kritiků zachvátilo Balkán krveprolití poté, co se Miloševič snažil vytvořit větší Srbsko.
"Ano, v Kosovu byly mezietnické problémy, ale to neospravedlňuje vojenskou intervenci," argumentuje Verges. "NATO nezasáhlo v severoirském konfliktu nebo v případě Basků usilujících o nezávislost na Španělsku."
Miloševičův poradce podal žalobu na Nizozemsko
Miloševič, který na znamení svého pohrdání Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nejmenoval žádného obhájce, se s Vergesem na lednové schůzce dohodl, že mu bude radit a jeho případ povede mimo soudní síň.
Na Miloševičovu obranu se Verges ozval spolu s dalšími právníky už loni. Žaloval tehdy Nizozemsko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za to, že Miloševičův převoz do Haagu byl nezákonný a porušoval lidská práva.
 Francouzský právník Jacques Verges na archivním snímku z května 1994, 8. února 2002 |
