Zatím drží Bělehrad, ale musí kontrolu rozšířit i na další oblasti Srbska. Na mnoha místech to nebude snadné, ale pokud se Miloševič nepokusí o vojenský převrat, což se zdá stále méně pravděpodobné, nemusí stát Koštunicovi v prvních dnech v cestě vážnější překážka.
Dá se však očekávat, že problémy budou narůstat s časem - až začnou Koštunicovi lidé narážet na byrokratické struktury moci bývalého režimu. Tisíce úředníků se sice slovně přihlásí ke změnám, ale ve skutečnosti se nic nezmění, varují mnozí. Pokud se nepodaří rychle vystřídat činitele úzce spojené s bývalým režimem lidmi, kteří nebudou mít zašpiněné ruce, reformy ustrnou.
Další problémy nepochybně nastanou, až se Koštunica bude pokoušet udržet pohromadě a v jednotě velmi různorodé spektrum opozice. Donedávna rozhádané představitele opozičních stran držel pohromadě prakticky jen odpor k Miloševičovi. Až odejde, může se vše vrátit do starých kolejí.
Hlavně však Koštunica narazí na problémy země, která se po desetiletí válek, izolace a sankcí pohybuje skoro na dně. Ekonomové odhadují, že skoro polovina pracovní síly je nezaměstnána a inflace je více než padesátiprocentní. Transformace nemocného státu bude trvat dlouhé roky.
Aby měl Koštunica šanci, musí se od samého začátku projevovat zlepšení ekonomické situace obyvatelstva. To znamená okamžité finanční injekce Západu. Mocnosti již slíbily brzké zrušení sankcí.
Varovná je však přitom skutečnost, že Koštunica zatím neusiluje o vřelé vztahy se Západem a často a ostře jej kritizuje, zejména za loňské bombardování Srbska. Stejně tak je proti tomu, aby byl Miloševič postaven před haagský tribunál, přičemž odmítá jeho autoritu.
