Očití svědkové uvedli, že muž velmi podobný Markovi Miloševičovi prošel spěšně diplomatickou přepážkou imigračního oddělení na moskevském letišti těsně před startem letadla Aeroflotu do Pekingu.
"Na Miloševičovo jméno sice neexistovala rezervace na zpáteční cestu do Moskvy, ale už je na zpáteční cestě do Ruska," poznamenal úředník.
V sobotu byl playboy Marko, majitel rozsáhlého obchodního panství v otcově rodném městě Požarevaci, spatřen, jak nastupuje se svou ženou a dítětem do letadla letícího do Moskvy. O den později nezávislá jugoslávská agentura Beta oznámila, že Marko míří z ruské metropole do Pekingu. Podle Bety Marko odletěl bez víza už do Moskvy. To mu zařídil jeho strýc Borislav, jugoslávský velvyslanec v Rusku.
Jugoslávské velvyslanectví v Číně i tamní ministerstvo zahraničí se k Markově pobytu nevyjádřily. Účel jeho návštěvy v Číně zůstal tedy nejasný. Jeho obchodní impérium včetně zábavního komplexu vyvolalo vůči němu u mnoha řadových Srbů značné antipatie. Jeho obchodní aktivity byly rovněž napojeny na osoby z podsvětí. Čeká se, že mnohé z nich si budou možná v nové Jugoslávii vedené Vojislavem Koštunicou vyřizovat účty.
Ačkoliv čínští představitelé v sobotu blahopřáli Koštunicovi k jeho úspěchu poté, co Slobodan Miloševič uznal volební porážku, asijská velmoc byla zarytým stoupencem jeho režimu. Tito představitelé nicméně rozhodně popřeli zprávy, že se bývalý prezident snažil přepravit letecky do Pekingu státní zlatou rezervu Jugoslávie v hodnotě asi 150 milionů dolarů.
Podpora Číny Miloševičovu režimu stála z velké části na hlubokém odporu k leteckým útokům NATO během loňské kampaně v Kosovu. Čína se obávala nebezpečného precedentu možné západní intervence v jejích vlastních územních záležitostech, zejména na Tchaj-wanu a v Tibetu. Během náletů bylo vybombardováno čínské velvyslanectví v Bělehradě, což vyvolalo v Číně rozhořčení a násilné demonstrace v okolí velvyslanectví USA a Velké Británie v Pekingu. Rovněž vztahy Číny s Washingtonem se tehdy dostaly do krize.
