Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miloševič jr. odletěl z Pekingu

  12:48aktualizováno  12:48
Nenáviděný syn svrženého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče Marko přiletěl v pondělí ráno do čínského hlavního města, avšak o dvě hodiny později nastoupil do letadla mířícího zpět do Moskvy. Podle tamních úřadů měl totiž problémy s vízem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zástupce ruské letecké společnosti Aeroflot v Pekingu, podle něhož muž zapsaný pod jménem M. Miloševič sem přicestoval jako diplomat.

Očití svědkové uvedli, že muž velmi podobný Markovi Miloševičovi prošel spěšně diplomatickou přepážkou imigračního oddělení na moskevském letišti těsně před startem letadla Aeroflotu do Pekingu.

"Na Miloševičovo jméno sice neexistovala rezervace na zpáteční cestu do Moskvy, ale už je na zpáteční cestě do Ruska," poznamenal úředník.

V sobotu byl playboy Marko, majitel rozsáhlého obchodního panství v otcově rodném městě Požarevaci, spatřen, jak nastupuje se svou ženou a dítětem do letadla letícího do Moskvy. O den později nezávislá jugoslávská agentura Beta oznámila, že Marko míří z ruské metropole do Pekingu. Podle Bety Marko odletěl bez víza už do Moskvy. To mu zařídil jeho strýc Borislav, jugoslávský velvyslanec v Rusku.

Jugoslávské velvyslanectví v Číně i tamní ministerstvo zahraničí se k Markově pobytu nevyjádřily. Účel jeho návštěvy v Číně zůstal tedy nejasný. Jeho obchodní impérium včetně zábavního komplexu vyvolalo vůči němu u mnoha řadových Srbů značné antipatie. Jeho obchodní aktivity byly rovněž napojeny na osoby z podsvětí. Čeká se, že mnohé z nich si budou možná v nové Jugoslávii vedené Vojislavem Koštunicou vyřizovat účty.

Ačkoliv čínští představitelé v sobotu blahopřáli Koštunicovi k jeho úspěchu poté, co Slobodan Miloševič uznal volební porážku, asijská velmoc byla zarytým stoupencem jeho režimu. Tito představitelé nicméně rozhodně popřeli zprávy, že se bývalý prezident snažil přepravit letecky do Pekingu státní zlatou rezervu Jugoslávie v hodnotě asi 150 milionů dolarů.

Podpora Číny Miloševičovu režimu stála z velké části na hlubokém odporu k leteckým útokům NATO během loňské kampaně v Kosovu. Čína se obávala nebezpečného precedentu možné západní intervence v jejích vlastních územních záležitostech, zejména na Tchaj-wanu a v Tibetu. Během náletů bylo vybombardováno čínské velvyslanectví v Bělehradě, což vyvolalo v Číně rozhořčení a násilné demonstrace v okolí velvyslanectví USA a Velké Británie v Pekingu. Rovněž vztahy Číny s Washingtonem se tehdy dostaly do krize.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.