Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miloševič: Je to moře lží

  14:13aktualizováno  14:13
Jugoslávský exprezident Slobodan Miloševič odmítl v Haagu všechna obvinění z válečných zločinů během balkánského konfliktu. Žádné oběti jsme v Jugoslávii ani v Kosovu neměli, dokud nás nezačaly NATO a západní mocnosti bombardovat, tvrdí Miloševič. Hned v úvodu promítl videozáznam, jímž dokazuje, že k žádným masakrům v Kosovu nedošlo, že "obvinění byla vykonstruovaná a stala se pouze záminkou k rozpoutání války proti jeho zemi".

Miloševič: Je to hon na Srby
Během čtyřhodinové řeči Miloševič odmítl veškerá obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v Bosně, v Chorvatsku a v Kosovu za jeho vlády během balkánských válek.

Proces označil za politickou záležitost, namířenou nejen proti němu, ale proti celému srbskému národu. Zdůraznil, že veškeré jeho činy vyplynuly z "vůle lidu".

Odmítl rovněž tvrzení obžaloby, že se srbské vojenské síly a policie dopustily na obyvatelstvu nesrbských národností zločinů, nevyloučil však, že se "některé skupiny či jednotlivci" takových činů skutečně mohli dopustit.

Moře lží, tvrdí obžalovaný
Intervence NATO, která následovala po masakru etnických Albánců v Račaku v roce 1999, byla podle Miloševiče postavena na lžích. Ke kosovské krizi vedlo právě 78denní bombardování NATO, uvedl jugoslávský exprezident.

Videozáznam, který Miloševič promítnul, mj. zachycoval patoložku Helen Rantovou, která v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD prohlásila, že vražda 25 etnických Albánců v Račaku  byla podvodem, který měl intervenci ospravedlnit.

Miloševič naznačil, že zvažuje předvolat jako svědka
francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka. Ten by měl být podle něho důkazem, že o útočné kampani NATO proti JSR rozhodovali
nejvyšší představitelé koaličních států.  

"A tohle je jenom atom pravdy, dokonce méně než atom, v oceánu lží," prohlásil k tomu jugoslávský exprezident.

Kampaň NATO byla podle Miloševiče "porušením mezinárodního práva a vedla k tomu, že o život přišli nevinní civilisté". Miloševič rovněž ukázal děsivé snímky utžených hlav a končetin, což jsou podle něho oběti bombardování NATO. Během náletů prý bylo zasaženo více civilních objektů jako např. škol a nemocnic než srbských tanků.

Podle agentury AP si Miloševič, vystudovaný právník, svou obhajovací řeč "velmi dobře připravil". Od samého počátku zpochybňuje legitimnost tribunálu, odmítl právníky a hájí se sám.

Agentura ANSA z Bělehradu píše, že jugoslávská metropole byla ve čtvrtek prakticky pustá jako v neděli - všichni sledovali Miloševičovu obhajobu. Ta bude pokračovat v pátek.

Miloševič: Nemáte právo mě soudit
Ve středu Miloševič opět zpochybnil legitimnost tribunálu a soud označil za součásti "lynčovacího procesu." "Soud a média rozjely kampaň, která mě má démonizovat," prohlásil jugoslávský exprezident.

S Miloševičem vešel do historie nový termín - etnické čistky.

Miloševičovy výpady následovaly poté, co obžaloba po dva dny detailně líčila hrůzné události během balkánského konfliktu v letech 1991 až 1999 případ od případu.

Žalobce Geoffrey Nice mj. připomněl třiačtyřicetiměsíční blokádu Sarajeva, což je nejdelší obležení v Evropě ve 20. století. Rovněž popsal masakr ve Srebrenici, kde bylo během jednoho týdne v červenci 1995 popraveno na 7500 mužů a chlapců.

Žalobci promítli videozáznam z koncentračního tábora v Trnopolje v roce 1992 v Bosně. V podobných táborech (Omarská, Keraterm) bylo od května do srpna 1992 drženo na 7000 bosenských Muslimů, Chorvatů a dalších vězňů 'nesrbského' původu. Byli zde mučeni, sexuálně zneužíváni a zabíjeni; většina z nich skončila v masových hrobech.

Ve své závěrečné řeči žalobce Miloševiče označil za zločince, který měl jediný cíl - oddělit ve jménu Velkého Srbska Srby od všech jejich jugoslávských sousedů, aby získal co největší kontrolu nad Balkánem.

Poprvé v dějinách stanula před soudem bývalá hlava státu za válečné zločiny, jichž se dopustila při výkonu své funkce.

Středověké barbarství
Proces, který v úterý v Haagu s Miloševičem začal, se považuje za nejvýznamnější od té doby, co po druhé světové válce stanuli na trestní lavici v Norimberku Hitlerovi přisluhovači. "Miloševičův případ bude jasně demonstrovat, že nikdo nestojí nad zákonem či mimo dosah spravedlnosti," prohlásila hlavní žalobkyně Del Ponteová.

V zahajovací řeči zdůraznila, že Miloševič stojí před soudem kvůli zločinům "středověkého barbarství a vypočítavé krutosti".

"Nesoudíme zde ani stát, ani žádnou organizaci," prohlásila v reakci na předcházející tvrzení Miloševičovy obhajoby, že proces je namířen proti srbskému národu.

Haag Miloševiče obvinil ze zločinů proti lidskosti
spáchaných v Chorvatsku v letech 1991-92, z genocidy za bosenské
války v letech 1992-95 a ze zločinů proti lidskosti za Kosovské
krize v roce 1999.

Dlouhý proces
Soudní proces, ve kterém vystoupí na 350 lidí, se podle odhadů povleče až dva roky.

Miloševič se těsně před procesem vyjádřil, že věří tomu, že pravda zvítězí. Údajně chystá předvolat jako svědky některé bývalé hlavy států včetně amerického prezidenta Billa Clintona či bývalou americkou šéfku diplomacie Madeleine Albrightovou.

Pokud bude Miloševičovi, který čelí 66 obviněním z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, prokázána vina, hrozí mu doživotí.

Proces s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem u mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Mladý pár sleduje v kavárně v Bělehradu přímý přenos procesu se Slobodanem Miloševičem, který začal v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Několik desítek lidí z Bosny a Hercegoviny demonstrovalo v nizozemském Haagu před začátkem procesu s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. (12. února 2002)

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se hájí 14. února u haagského tribunálu. Neměli jsme v Jugoslávii a Kosovu žádné oběti, dokud nezačala v roce 1999 intervence NATO, prohlásil Miloševič. (14. února 2002)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Donald Trump na tiskové konferenci v Trump Tower v centru Manhattanu (15. srpna...
Trump překvapil média surreálnou tiskovkou, zaskočil i své poradce

Donald Trump má za sebou jednu z nejpodivnějších tiskových konferencí od nástupu do Bílého domu. Bojovné vystoupení, v němž se vrátil k víkendovým nepokojům v...  celý článek

Hlavní město Tchaj-wanu Taipei v době výpadku elektřiny (15.8.2017)
Tchaj-wan postihl masivní blackout. Ministr se lidem omluvil a rezignoval

Tchajwanský ministr hospodářství Li Čch’-kung rezignoval poté, co více než 6 milionů domácností v úterý postihl výpadek proudu. Uvedla to agentura AP. Ministr...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.