Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (7. prosince 2016)

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (7. prosince 2016) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Žádnou vodku ani peníze z Ruska nedostávám, řekl Zeman pro Washington Post

  • 960
Jako proruského a protimuslimského evropského vůdce charakterizoval list The Washington Post českého prezidenta Miloše Zemana, který berlínskému zpravodaji amerického deníku poskytl na Pražském hradě rozhovor. Zeman v interview slova o proruském politikovi označil za „standardní slogan“ svých oponentů.

Prezident hovořil mimo jiné o svém pozvání do Bílého domu od Donalda Trumpa (originál rozhovoru najdete zde). Na otázku, proč byl pozván do Washingtonu, Zeman uvedl, že byl „jedinou evropskou hlavou státu, která Trumpa před prezidentskými volbami veřejně podpořila“.

Důvodem byla podle něj Trumpova odvaha. „Politici by měli být odvážní a neváhat, a on odvahu má,“ řekl Zeman. Trump má rovněž podobné názory na boj proti „islámskému terorismu a nelegální migraci“, uvedl Zeman. Zdůraznil, že newyorský podnikatel má odvahu jít proti politické korektnosti a neříkat „mezinárodní terorismus“, nýbrž „islámský terorismus“.

Český prezident zopakoval, že do USA by se měl vydat ve druhé polovině dubna a že ho republikán Trump telefonicky osobně pozval. Pozvánka od končícího demokratického prezidenta Baracka Obamy podle Zemana nikdy nepřišla z toho důvodu, že český prezident nesouhlasí s Obamovým postojem vůči Izraeli. „Nemám rád jakékoli váhání v této oblasti,“ uvedl Zeman, podle něhož Obamova blízkovýchodní politika prakticky zničila všechny struktury a země v regionu.

Rozhovor pro slovenské diváky

Prezident Zeman poskytl rozhovor také slovenské televizi Tablet.tv (záznam zde). Uvedl v něm například, že slovenské předsednictví v EU zviditelnilo celou skupinu zemí Visegrádu, která prý už není vnímána jako rozbíječi evropské solidarity.

Zeman si také posteskl, že válka s terorismem není vedena příliš efektivně. „Z naší strany je to velmi váhavý postoj, s islamisty často bojujeme spíš demonstracemi či kondolenčními telegramy. EU dosud nebyla schopná vytvořit efektivní ochranu svých vnějších hranic,“ řekl s tím, že jeden takový návrh přece jen do Evropského parlamentu nyní míří.

Označování za proruského politika nazval Zeman „standardním sloganem“ svých oponentů. „Víte, proč jsem proti sankcím (vůči Rusku)? Protože to je přístup, který znamená ztrátu pro obě strany,“ řekl. Odmítl také obvinění, že ho Moskva financuje. „Žádná vodka z Ruska, žádné peníze z Ruska,“ řekl.

The Washington Post se v rozhovoru mimo jiné ptal na nepodloženou zprávu jednoho prokremelského webu, že za protesty proti Zemanovi během výročí sametové revoluce v roce 2014 stála americká ambasáda v Praze. Na otázku, zda tomu Zeman věří, prezident odpověděl: „Nevím.“ „Myslíte tedy, že to je možné?“ zeptal se reportér deníku Anthony Faiola. „Možné je všechno,“ odvětil Zeman.

Propaganda a názor na muslimy

Faoila se dotkl i loňské zprávy českých tajných služeb, podle nichž Rusko skrytě šíří v českých médiích propagandu a nepravdivé zprávy. Zeman reagoval poznámkou, že každý má nějaké názory. Jejich zveřejňování v médiích podle něj „není dezinformace, není propaganda“.

Český prezident rovněž uvedl, že neví o tom, že by se poradce Donalda Trumpa Michael Cohen setkal v Praze s ruskými představiteli, jak podle amerického tisku tvrdí americké tajné služby. „Pokud se ta schůzka uskutečnila, tak on, jak jen se jmenuje, Michael Cohen, se zachoval velmi neslušně, neboť se nesetkal se mnou, prezidentem České republiky. Skutečně velice neslušné,“ uvedl Zeman. Myslí si však, že informace o takové americko-ruské schůzce je nesmysl (více zde).

Zeman zopakoval i své názory na muslimy a opět použil přirovnání k nacistickému Německu. Také umírnění muslimové se podle něj mohou radikalizovat, podobně jako se „z národa Goetheho a Schillera za pouhé tři roky stali fanatičtí nacisté“.

Český prezident zmínil rozdíly mezi evropskou, americkou a islámskou kulturou. Jako příklad uvedl, postavení žen ve společnosti, s tím, že pro muslimy je žena bytostí druhé kategorie. To je podle Zemana v evropské kultuře neakceptovatelné a znepokojuje to prý polovinu národa.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video