Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miloš Zeman odchází. Co bude dál?

  11:22aktualizováno  11:22
A n a l ý z a (31. 3. 2001) - Plných osm let je se jménem Miloše Zemana spojován titul předseda sociální demokracie. Na "trůnu" v Lidovém domě mu zbývá poslední týden. Pak bude 30. sjezd ČSSD, na kterém se Zeman rozhodl dobrovolně složit funkci. Vládní strana poběží dál pod vedením Vladimíra Špidly, kterého si za nástupce už před dvěma lety vytipoval Zeman a o jehož kandidatuře panuje ve straně všeobecný souhlas. Jeho potenciální soupeř, Stanislav Gross, složil zbraně už koncem loňského roku a vyslovením podpory Špidlovi si předem zajistil pozici druhého muže ČSSD neboli funkci prvního místopředsedy.

Sjezd naposledy odstartuje Zeman

Zeman si však míní ponechat funkci předsedy vlády, a tak budeme už od příštího víkendu možná až do příštích voleb svědky paradoxní situace: Špidla a Gross se stávají Zemanovými nadřízenými v ČSSD, zatímco ve Strakově akademii budou naopak oni podléhat Zemanovu velení. K čemu to povede?

Může to skutečně vydržet až do příštích voleb? Tyto otázky si kladou i sami sociální demokraté. Jejich úvahy ovlivňují hlavně tyto faktory: Zemanovo skálopevné rozhodnutí odejít ze stranické funkce (tedy nezvratnost tohoto kroku) a vděčnost Zemanovi za to, že je v roce 1998 přivedl do vlády a dnes konečně zažívají pocit ekonomického úspěchu (tedy nemožnost vyzvat Zemana, aby společně se stranickou funkcí složil i funkci vládní).

Tomu prvnímu se musí podřídit ti členové ČSSD, kteří by Zemana chtěli mít dál za předsedu, tomu druhému zase ti, kterým pije krev a v politice by ho nejraději už neviděli (za všechny například Petra Buzková). Zeman přitom dává ostentativně najevo, že vlastně už nestojí ani o jednu funkci ("Nechci být premiérem a chci požádat delegáty sjezdu, aby se k této otázce jasně vyjádřili.") a ze všeho nejraději by se ve svých šestapadesáti letech nejraději viděl jako důchodce na chalupě na Vysočině.

Říká tedy: Ať sjezd s definitivní platností rozhodne, mám-li zůstat, nebo odejít. Avšak jedním dechem varuje: Odejdu-li z křesla premiéra, automaticky tím padá celá vláda. A co bude pak? Otázkou je, jak se zachová sociální demokracie vedená Špidlou třeba za rok: propukne předvolební období, Špidla s Grossem budou (splní-li, co dnes říkají) praktikovat novou, nekonfrontační, otevřenou politiku ČSSD a  Zeman jim to bude stále "kazit".

Volební preference navíc budou stále oscilovat kolem třetího čtvrtého místa (za Čtyřkoalicí, ODS a případně za komunisty)... Bude i pak ČSSD držet svého premiéra a jeho vládu přežívající jen díky opoziční smlouvě s Klausovou ODS? Na to sjezd příští víkend rozhodně odpověď nedá. Zato nejspíš jasně ukáže, komu bude patřit rozhodující podíl moci v sociální demokracii. Už z krajských nominačních konferencí vyplynulo, že rozhodně nebude patřit Zemanovým "pohrobkům", tedy lidem, kteří byli a vlastně stále jsou pevně připoutáni k osobě předsedy a představují tvrdé jádro strany.

Vyznačují se větší náklonností ke spolupráci s komunisty, zároveň větší oddaností opoziční smlouvě (zajišťující stabilitu vlády a z toho plynoucí posty) a v neposlední řadě i nemalým počtem osobních skandálů, o nichž - zřejmě po vzoru Miloše Zemana - jen velmi neradi mluví s novináři. Jmenujme například ministra Karla Březinu a šéfporadce Miroslava Šloufa a kauzu Olovo z "jejich" Úřadu vlády (v případě Šloufa by bylo možné zmínit řadu dalších skandálů, kdy ho přesto Miloš Zeman podržel), ministra Petra Lachnita a Zemanova poradce Jaromíra Kuču a případ utajeného mecenáše, který jim poskytl několik milionů korun, "profesionální" ženu-matku Janu Volfovou s dodnes nevysvětleným využíváním služeb podnikatele Oldřicha Němce, jenž před dvěma lety spáchal sebevraždu. Z těchto lidí zatím ohlásil ka ndidaturu na místopředsedu jen Petr Lachnit.

Zatím může počítat s podporou svého severomoravského regionu, a to ani ne celého. Část mu totiž vyčítá právě jeho angažmá v podivné firmě Alfa Horizont. Zemanovi příznivci, kteří mají strach, co se stane s ČSSD  vedenou Špidlou a Grossem, dokonce začali uvažovat o založení takzvané levicové frakce. Za jejího vůdce si vybrali vicepremiéra Jana Kavana. Ten je v seznamu kandidátů na místopředsedy jejich druhým favoritem. Jaké bude mít Kavan šance po čerstvém skandálu s pochybným pronájmem Českého domu v Moskvě, je těžké tipovat. Vliv těchto lidí bude nejspíš klesat, a to na úkor "nezemanovců".

Vyhlídky lidí, kteří s dosavadním šéfem vstupovali do více či méně otevřených sporů a konfliktů, jsou před sjezdem mnohem lepší. Špidla s Grossem nemají na funkce předsedy a prvního místopředsedy protikandidáty, stejně jako místopředseda pro řízení strany Karel Kobes. Pak ještě zbývají tři funkce místopředsedů, z nichž jedna musí podle stanov ČSSD  patřit ženě (kandiduje poslankyně Milana Emmerová a bývalá předsedkyně ústecké ČSSD  Marie Součková, již podporuje Špidla). O dvě křesla místopředsedů se utkají kromě již zmíněných Lachnita a Kavana ještě poslanec Zdeněk Škromach a možná i vicepremiér Pavel Mertlík.
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlastimil a Jana Blaťákovi (na snímku vpravo jejich právní zástupce) žádají od...
Rodiče postižené holčičky dál bojují s nemocnicí o 17 milionů korun

Odvolací senát Krajského soudu v Olomouci projednává žalobu rodičů těžce postiženého dítěte, kteří požadují od olomoucké nemocnice odškodné 17 milionů korun....  celý článek

Restaurace Prašivka na Letné
Petice požaduje změnu protikuřáckého zákona, senátor by vrátil kuřárny

Od začátku platnosti protikuřáckého zákona brzy uplyne pět měsíců a lidé spolu se soukromými provozovateli restaurací a barů požadují změnu. Vyjádřili to v...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Babiš pomocí státu ničil oponenty, tvrdí Zaorálek. Výmysl, opáčil šéf ANO

Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou v Česku pomocí zajišťovacích příkazů likvidovány firmy, které jsou konkurencí pro podnikatelské aktivity...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.