Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miloš Forman: Moje filmařské instinkty byly příliš české

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Některé životní kroky za člověka rozhodne spíš osud než vlastní touha. V roce 1968 Miloš Forman definitivně odjel točit za oceán. Sice vstříc oscarové kariéře, ale přiměly ho sovětské tanky.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Miloš Forman uvádí film Viděno osmi | foto: MF DNES

Pořád jsem musel myslet na své rodiče, jak před příchodem Němců propásli šanci, kterou jim nabízela rodina Koukolova, a neodjeli ze země. Rozhodl jsem se, že podobnou chybu neudělám, napsal později úspěšný filmový režisér ve své autobiografii Co já vím?

Rodiče koncentrák nepřežili. S bratry zůstal sám, v září 1945 nastoupil do poděbradské školy pro děti postižené válkou, poznal se tam s Ivanem Passerem i Václavem Havlem, vystudoval dramaturgii na FAMU, začínal v televizi, tak trochu díky dceři Oldřicha Nového a její přátelské pomoci se dostal k filmu, v roce 1955 Martin Frič natočil podle jeho scénáře komedii Nechte to na mně...

Hasičská letenka do Ameriky

Jako režisér stál za kamerou poprvé v roce 1963 při Konkursu, který ovšem ve stejném roce předběhl na cestě do kin další snímek, Černý Petr. V něm se poprvé objevil oblíbený Formanův herec Vladimír Pucholt, jehož "Ahój. Hoj" se řadí ke slavným hláškám stříbrného plátna.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Miloš Forman (1932) „Od roku 1977, kdy jsem se stal americkým občanem, jsem opakovaně žádal o vízum, ale vždycky marně. Amadeus byl vlastně mou jedinou šancí, jak se do Prahy zase podívat,“ píše v autobiografii Co já vím?

Oba filmy, které patřily ke startům pověstné české filmové vlny 60. let, nesly jasný režisérův rukopis stojící na poněkud nelítostném humoru, chytré práci s neherci i umění vytěžit z jednoduchého až řiďounkého příběhu velké téma a obrovskou, byť mrazivou zábavu.

Černý Petr získal na festivalu v Locarnu hlavní cenu, následující Lásky jedné plavovlásky se promítaly na festivalech v New Yorku, Cannes i Londýně a byly nominované na Oscara stejně jako další snímek Hoří, má panenko. A právě tento film, českým publikem milovaný, ale cenzurou zatracený, sám považuje za svou "letenku do Ameriky". Tehdy v roce 1967 zcela legální.

V prvním zaoceánském filmu Taking Off o čtyři roky později Forman svým typickým způsobem rozehrál příběh o dívce, která z domova utíká do světa hippies, a o jejích rodičích, kteří se snaží pochopit proč. Do většiny rolí opět obsadil neherce a znovu zapojil svůj osvědčený způsob humoru. K jeho překvapení na něj Američané nezabrali a na premiéru přišlo osm lidí.

Taking Off mu tak přinesl jednu zkušenost, o které sám píše: "Moje filmařské instinkty byly příliš české... V každém případě bylo nutné změnit styl práce. V Americe jsem prostě neměl a nikdy nebudu mít na to, abych točil původní film s neherci... Bylo mi jasné, že když vejdu do baru a neporozumím každému slovu, co tam padne, nemám nárok na to, abych v Americe točil filmy, jako byly Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko."

Svým zdejším fandům proč za oceánem nezůstal tím starým známým Formanem a přijal hollywoodský tón. Čert ví, nakolik těžké rozhodnutí to pro něj bylo.

Do noty americkému publiku i kritice padl až Přeletem nad kukaččím hnízdem, filmem, který posbíral pět Oscarů. Následující Vlasy tak strhující úspěch sice neměly, nepřinesl ho ani Ragtime, ale Amadeem natáčeným i v Praze opět zabodoval natolik, že film získal osm Oscarů, třináct nominací na něj a čtyři Zlaté glóby.

Horší kritiky pak stíhaly Valmonta, přinejmenším velkou diskusi vzbudil Lid versus Larry Flynt, o něco příznivějšího přijetí se dočkaly až Goyovy přízraky. Dlouho plánovaný film Mnichovský přízrak skončil ve stadiu prvních příprav. Zatím?

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.