Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miliony lidí se valí žít do velkoměst, ta však přílivu nestačí

  16:55aktualizováno  16:55
Polovina lidstva – celkem 3,5 miliardy lidí – dnes žije v městských oblastech. Naše metropole jsou motory růstu globální ekonomiky, která se vymaňuje ze stínu finanční krize. Do mého domovského Bengalúru proudí investice a město stojí v popředí transformace indické ekonomiky – sídlí zde firmy jako Infosys nebo Wipro a časopis Forbes Magazine označil Bengalúru za jedno z „nejrychleji rostoucích velkoměst příštího desetiletí“

Slumy - nepěkný pohled pohled, před nímž však nelze zavírat oči; ilustrační foto | foto: http://arab-aa.com

V době, kdy se obyvatelé Bengalúru chystají v rámci státních voleb k hlasovacím urnám, však jejich zájmy nejsou pouze ekonomické. Úspěšné finanční příběhy města totiž maskují chmurnější realitu: pro mnoho obyvatel se kvalita života ve městě v posledních letech zhoršuje.

Přesun chudých venkovských obyvatel do velkoměst se prezentuje jako jeden z typických projevů moderní éry. A vlády, které se obvykle zaměřují na hrubá měřítka hospodářského výkonu, rychlou urbanizaci podporují. V Číně například uvolnění migračních kontrol v 80. letech a otevření ekonomiky vedly k oslnivému růstu velkoměst na východě země. V městských oblastech dnes žije více než polovina Číňanů, zatímco v roce 1990 to byla jen čtvrtina, přičemž do roku 2035 se má tento podíl zvýšit až na sedmdesát procent.

Pohled na moderní část města Bengalúr

Pohled na moderní část města Bengalúr

Většina Indů sice stále žije ve venkovských oblastech, ale i to se rychle mění. Od roku 1970 do roku 2010 se počet městských obyvatel Indie zvýšil o 250 milionů. Další čtvrtmiliarda přibude za polovinu této doby. A do roku 2030 už bude z velkoměst pocházet sedmdesát procent indického HDP.

Absence základního komfortu

Velkoměsta však jednoduše nedokážou zvládnout příliv migrantů v současném měřítku. Rychle rostoucí metropole v Indii, Číně, Brazílii a v dalších velkých rozvíjejících se ekonomikách sice nabízejí spoustu pracovních míst, ale chybí jim základní služby; v důsledku toho žije mnoho chudých městských obyvatel ve slumech, kde nemají dostatečnou zdravotní péči, dodávky vody ani elektřinu.

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - slumy v Bombaji

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - slumy v Bombaji

Problémů je bezpočet. Městské úřady často kvůli korupci nebo špatnému vedení nejsou schopny či ochotny vynutit přísné regulace územních plánů. Výdaje na infrastrukturu jsou buď nedostatečné nebo špatně cílené. Dělníci se vracejí ze zaměstnání do domovů, které jsou tmavé, vlhké a tísnivé. Na špatně osvětlených ulicích se necítí bezpečně a mají jen malý přístup do parků nebo rekreačních zařízení. O rána a večery přicházejí kvůli dlouhé cestě do práce po znečištěných komunikacích.

Díky nevídaně rychlému zlepšování hospodářské situace, které v posledních deseti letech zažívají mnozí obyvatelé měst v Indii, Číně i jinde, nemá špatné územní plánování pro vlády tak citelné důsledky. Když se však ráno procházím po Bengalúru, vnímám rostoucí nelibost nad nedostatky a frustraci z příliš pomalého zlepšování kvality života obyvatel.

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - slumy v Bombaji

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - slumy v Bombaji

Příliš velký risk

Demokracie existuje právě proto, aby napravovala křivdy, o kterých slýchám od tvrdě pracujících obyvatel Bengalúru, s nimiž se setkávám na ulici a na internetu. Bengalúru je moderní město a jeho obyvatelé vyjadřují nelibost moderními způsoby – na Facebooku, v chatovacích místnostech a na Twitteru.

Vlády by udělaly dobře, kdyby těmto stížnostem naslouchaly (a kdyby se jimi zabývaly přímo v těchto moderních elektronických obdobách schůzí s občany), poněvadž občanské nepokoje by mohly rozvrátit pozitivní dynamický vývoj nejen ve městech, ale v celé globální ekonomice. Tato hrozba se možná jeví jako vzdálená v době, kdy růst pokračuje relativně vysokými tempy, avšak pokud dělníci neuvidí výsledek svého úsilí ve formě zlepšených životních podmínek, mohly by vypuknout protesty.

Už dnes dochází k velkým stávkám v továrnách po celé Číně – mimo jiné ve firmách Motorola, Honda a Foxconn. Před několika lety by to bylo neslýchané, stejně jako dnešní sílící trend k deurbanizaci u příslušníků čínských městských středních vrstev. V rámci tohoto odlivu mozků se vzdělaní obyvatelé velkoměst přestávají honit za kariérou a vracejí se na venkov ve snaze najít tam čistší vzduch, otevřený prostor a lepší bydlení. Naše velkoměsta riskují, že se stanou doslova neobyvatelnými.

Úkoly přímo titánské

Z deseti nejhustěji osídlených světových velkoměst se jich sedm nachází v Indii. Rozšiřování Dillí, Bombaje, Čennaje a Bengalúru pokračuje až příliš dlouho nekontrolovaným a neplánovitým způsobem s nedostatečnými investicemi do infrastruktury. Znečištění měst v Indii se v loňském roce podepsalo na 620 000 zbytečných úmrtích, především mezi velmi chudými lidmi. Počet osob žijících v indických slumech se za posledních deset let zdvojnásobil a dnes převyšuje počet obyvatel Velké Británie.

Zastoupení firmy Mercedes v  Bengalúru

Zastoupení firmy Mercedes v Bengalúru

Moderní bydlení v  Bengalúru

Moderní bydlení v Bengalúru

Poradenská společnost McKinsey ve své nedávné zprávě tvrdí, že Indie potřebuje v příštích dvou desetiletích investovat do městské infrastruktury nejméně 1,2 biliony dolarů, což znamená 134 dolarů na osobu ročně. V současné době investuje pouze 17 dolarů na osobu ročně, oproti 116 dolarům v Číně a 292 dolarům ve Spojených státech. Na zdravotnictví a školství vydává Indie nižší částku na osobu než Čína, Brazílie, Jihoafrická republika i Mexiko.

Má-li si Indie udržet konkurenceschopnost, je zcela nezbytné, aby dramaticky zlepšila podmínky v městských oblastech země. Společnost McKinsey počítá, že Indie každý rok potřebuje 700-900 milionů čtverečních metrů nových obytných a komerčních prostor, 350-400 kilometrů metra a podzemní dráhy (což je dvacetinásobek délky, kterou v posledních deseti letech ročně vybudovala) a 19 000-25 000 kilometrů nových silnic (což se rovná délce všech silnic postavených za posledních deset let). Je to ohromující úkol.

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - pohled na odpadky v jednom z indických

Odvrácená strana bouřlivého rozvoje - pohled na odpadky v jednom z indických slumů

Obyvatelé indických velkoměst – stejně jako lidé jinde – však navzdory brblání nechtějí obětovat enormní úspěchy uplynulých několika desetiletí neefektivní či zkorumpované vládě. Chtějí se propracovat k budoucnosti, v níž bude jejich kvalita života patřit k nejlepším na světě a kdy budou mít ve městech zelené plochy, udržitelnou veřejnou dopravu, čistý vzduch, kvalitně postavené domy a bezpečné ulice.

Proto jsem založil Ceny „Nammu Bengaluru“ („Náš Bengalúr“). Je důležité ocenit ty, kdo přispívají k vizi města velebeného nejen pro své hospodářské úspěchy, ale i pro kvalitu života. Jejich příklad by se měli snažit napodobit všichni obyvatelé měst v rozvíjejících se státech.

Radžív Čandrasechar je nezávislým poslancem Rady států, horní komory indického parlamentu. Založil společnost BPL Mobile a v současnosti řídí investiční firmu Jupiter Capital specializovanou na rizikový kapitál.

Copyright: Project Syndicate, 2013, Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.