Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česko přispěje do rozpočtu NATO přes 640 milionů ročně

  13:09aktualizováno  13:09
Vláda souhlasila s navýšením ročního příspěvku do rozpočtu NATO. Letos ministerstvo obrany zaplatí do společné pokladny asi 643 milionů korun. Příspěvek Česka se tak zvýšil o téměř 16 milionů korun.

Česko přispívá do fondů NATO i na provoz a operace speciálních průzkumných letounů AWACS | foto: Armáda ČR

Kabinet ve středu souhlasil s navýšením příspěvků České republiky do společných fondů NATO. Výši příspěvků jednotlivých států Aliance odvozuje od výše jejich hrubého národního příjmu, který ve svých statistikách zveřejňuje Světová banka. Podle tohoto klíče se tak podíl Česka zvýšil z 0,9 procenta na 0,93 procenta a platí pro následující dva roky.

Za ochranu z nebes Česko zaplatí 155 milionů ročně, peníze se ale vrátí

Ministerstvo obrany tak už letos ze svého rozpočtu uvolní 643 milionů korun do několika aliančních fondů. Do samostatného vojenského rozpočtu Aliance přispěje 385 milionů korun, do programu bezpečnostních investic 176 milionů a do rozpočtů aliančních agentur zhruba 82 milionů korun, vyplývá z materiálu ministerstva obrany. Navýšení, zhruba o 1,8 milionu korun, se dotkne i ministerstva zahraničních věcí, z jehož rozpočtu jsou hrazeny příspěvky České republiky do civilního rozpočtu NATO.

Každá členská země Aliance do společného rozpočtu přispívá určitou částkou. Peníze ale proudí i obráceně ve formě obranných investic. Doposud Severoatlantická aliance poskytla České republice v celé řadě projektů do obranné infrastruktury přes 5 miliard korun.

Z Bruselu putovaly peníze například na zapojení českých vzdušných sil do aliančního systému ochrany vzdušného prostoru NATINADS, na výstavbu dvou páteřních radarů nebo na modernizaci leteckých základen. Ty musí být schopné přijmout jakékoliv letecké síly Aliance.

Vláda v souvislosti s tím měla ve středu projednat projekt dobudování základny v Čáslavi, odkud startují pohotovostní letouny Jas-39 Gripen. Podle materiálu zbývá dobudovat velitelské a řídící středisko. Kontrakt za 34 milionů korun má základně zajistit potřebné počítačové a programové vybavení. Podle ministerstva obrany je projekt důležitý pro plnohodnotné zapojení českých vzdušných sil do systému protivzdušné obrany NATO. Obrana zakázku zadala státnímu podniku LOM Praha.

Miliony na ochranu z nebe

Desítky milionů, které Česko ročně uvolňuje do fondů NATO, putují především na ochranu vzdušného prostoru nad Evropou. Například do systému včasného varování AWACS. Za účast v unikátním projektu speciálních průzkumných a řídících letounů, které prakticky každý den startují k ochraně vzdušného prostoru nad kontinentem, zaplatí Česká republika 155 milionů korun ročně. Peníze putují na modernizaci i provoz flotily letounů s charakteristickou kruhovou radarovou anténou na hřbetě.

Česko zůstává ve strategickém projektu NATO, zaplatí půl miliardy

Další stovky milionů korun v několika letech si vyžádá například česká účast v aliančním programu AGS (Alliance Ground Surveillance). Ten patří k nejdůležitějším společným projektům NATO. Systém má být hlavním pilířem pro ochranu aliančních vojáků na bojišti. Bude schopen odhalit a stopovat pohybující se objekty a poskytnout radarové snímky pozorovaných oblastí a důležité informace předávat velitelům i vojákům v reálném čase přímo v boji. Systém by tak měl vojáky nejen chránit, ale i zvýšit jejich bojeschopnost a efektivnost.

Státy NATO sdružené v programu kvůli tomu společně pořizují vysoce sofistikované bezpilotní letouny Global Hawk, mobilní pozemní pozorovací stanice a budují operační středisko na základně v italské Sigonelle. Česko má do projektu vložit zhruba 550 milionů korun v několika splátkách rozložených do období let 2013 až 2018. Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic a činí 1,51 procenta z celkového objemu nákladů.

Právě takového společné projekty, na jejichž financování se podílí několik spojeneckých států, mají být jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO v americkém Chicagu.

Aliance se podobně jako mnohé další organizace a státy potýká s následky hospodářské krize a klesajícími obrannými rozpočty. NATO kvůli tomu pracuje na zcela novém strategickém přístupu – takzvané chytré obraně (Smart Defense). Počítá s tím, že některé důležité obranné schopnosti budou spojenci sdílet a podílet se společně na jejich financování.

To by mělo být levnější a efektivnější, než aby každá země postupovala samostatně. Česká republika chce například s pomocí Američanů a Chorvatů vybudovat multinárodní vrtulníkové výcvikové centrum, které by sloužilo nejden Alianci ale i Evropské unii.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Dumrealit.cz/Development
Obchodník - realitní specialista

Dumrealit.cz/Development
Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 100 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.