"Přišel jsem o čtyři sta třicet pět tisíc," rozčiluje se šedesátiletý muž z Brna, který si chtěl pořídit Citroen Xantia a peníze na něj dal brněnské společnosti DTV. "Slíbené auto jsem však nikdy neviděl. Za to jsem přišel o peníze z družstevního bytu, z restituce i z úspor."
Podle něj na trik s inzeráty naletělo spousta lidí. "Nenapadlo nás, že by mohlo jít o podvod. Pracovník v pobočce mě ujistil, že jde o seriozní společnost, za kterou stojí někdo bohatý," říká bývalý brněnský učitel.
Muži popřeli, že by chtěli lidi podvést. Podle Josefa Povýšila, který přiznal, že vše zorganizoval a vedl, šlo pouze o chybný podnikatelský záměr. "Nikoho jsme neohlupovali," uvedl u soudu. "V inzerátech jsme kromě leasingu vysvětlovali i výhody. Když se záměr nepodařil, část peněz jsem akcionářům vrátil."
Lidé se většinou nechali nachytat na inzeráty v novinách. "Vybírali peníze s tím, že za ně buď obstarají auto, nebo je rozmnoží na trhu cenných papírů. Muselo jim být předem jasné, že svým závazkům nemohou dostát," uvedl krajský státní zástupce Ivan Bernátek.
Podíl staršího z obou bratrů byl podle zjištění soudu největší. "Ostatní dva spíše jen podepisovali dokumenty a jednali podle jeho instrukcí. Nejstarší z mužů nese nejmenší odpovědnost. Sice také podepisoval doklady a smlouvy, ale byl v celém trojlístku spíše do počtu a celé věci toho příliš nevěděl. Přihlédli jsme i k jeho věku a zdravotnímu stavu," uvedl ke zdůvodnění rozsudku předseda senátu Petr Neumann. "Celkově jsme zvážili i to, že jde o případ starý bezmála sedm let."
Podle předsedy senátu bylo vyšetřování i dokazování velmi pracné. "Nemohli jsme volat všechny poškozené, protože by nám nestačila soudní síň a trvalo by to dlouho. Vyslechli jsme jen asi pět z nich, ostatní svědectví jsme četli," uvedl.
Proti rozsudku se hned odvolali oba bratři. Jejich otec totiž vzhledem ke svému zdravotnímu stavu požádal, aby hlavní líčení probíhalo v jeho nepřítomnosti. K verdiktu se vyjádří, až ho dostane poštou. Státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
