Při demonstracích v srpnu 1969 zasahovaly Lidové milice.

Při demonstracích v srpnu 1969 zasahovaly Lidové milice. | foto: Milan Linhart

Milicionáři mu po srpnové okupaci zabili čtrnáctiletého bratra. Trestu unikli

  • 680
Dnes večer půjde Roman Syřínek na hřbitov zapálit svíčku. Bratrovi, který byl zastřelen při nepokojích roku 1969. Ty vypukly živelně při prvním výročí sovětské okupace a byly brutálně potlačeny: policií, Lidovými milicemi a vojáky. Kdo zmáčkl spoušť, se nikdy nevyšetřilo.

O obětech ze 21. srpna 1969 se dnes příliš nemluví, pozůstalí nebyli nikdy odškodněni, nikdo nebyl potrestán. A historici teď začali naléhat, že by se to mělo změnit.

"Ti, kteří se zúčastnili nebo byli nějakým způsobem poznamenáni, nikdy nezapomenou," říká dnes padesátiletý Syřínek. Jeho bratr zemřel kvůli neuvěřitelné souhře náhod: jel s kamarády na čundr, ale došly mu peníze, a tak se vydal za svou pražskou tetou. Přitom se přimíchal do demonstrace a střela mu provrtala břicho. Zemřel poté v pražské nemocnici. Bylo mu čtrnáct.

Vrah unikl, stejně jako u dalších čtyř zastřelených. "Srpen 1969, kdy české milice střílely do českých lidí, se nesmí opakovat," říká Syřínek.

Sám měl kvůli bratrovi potíže - nesměl studovat. V roce 1984 utekl do USA a vrátil se až po pádu komunismu. Stejně jako další příbuzní obětí je přesvědčen, že rok 1969 by se měl připomínat více, přinejmenším stejně jako srpen 1968 a sovětská okupace. Navíc příbuzní obětí okupace dostali odškodnění, pozůstalí po obětech roku ’69 už ne.

Historikové z ústavu pro studium totality chtějí proto na téma srpna 1969 veřejnost více upozornit, sbírají vzpomínky pamětníků a připravují knihu. "Vím, že lidé v mém věku vůbec netuší, co se tehdy stalo," říká historik Lukáš Cvrček.

Kulka se nenašla, střelec také ne

Syřínkův bratr Bohumil je jednou z pěti obětí roku 1969. "Zemřel zřejmě střelou ze samopalu, ale stoprocentně to nevíme," říká historik Cvrček. Kulka se totiž nikdy nenašla, a tak tragédie nemohla být ani pořádně vyšetřena. Stejně dopadly i další případy z té doby, často se doličné předměty záhadně ztrácely přímo z vyšetřovacích spisů.

"Srpen 1969 jsme měli takzvaně už ve vlastní režii, nikdo nemůže nic svádět na okupanty," říká ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret. Jeho úřad případ také opakovaně vyšetřoval, ale neúspěšně. Podle nepotvrzených zpráv v místě zasahovali příslušníci Lidových milicí z podniku Okula Nýrsko, ale najít vraha se nepodařilo. "Vyšetřování nic nepřineslo. Pachatelem je nezjištěný střelec," říká vyšetřovatelka ÚDV Jitka Krystlová.

Že vrazi unikli trestu, považuje dnes Roman Syřínek za těžko pochopitelné: "Nesmí se opakovat vláda, která tyto vrahy nesoudila a střelbu legalizovala," říká.

"Měli bychom se zamyslet, zda si pozůstalí a zranění nezaslouží také odškodnění," říká senátor Jiří Liška, který se už dříve zasadil o odškodnění obětí sovětské okupace. Historikové se nyní budou snažit alespoň na události více upozornit a zachytit svědectví co největšího počtu pamětníků. "Naše kniha bude nová právě v tom, že začínáme hledat svědky tehdejších událostí. Je důležité, aby se nám je podařilo získat. Mnoho hlášení se totiž upravovalo a policejní brutalita se zamlčovala," vysvětluje Cvrček.

NEPOKOJE V SRPNU 1969

Při nepokojích zahynuli v Brně dva lidé a v Praze tři. Počty zraněných nejsou známé, protože je lidé často nehlásili v obavách, že budou mít potíže s tajnou policií. Avšak jen v Praze bylo evidováno za jediný den - 21. srpna - patnáct postřelených civilistů.

Nepokoje trvaly více dní a počty ozbrojenců nasazených proti nim se počítaly na tisíce. Rozuzlení přinesl vjezd tanků do centra Prahy, které prorazily barikády. Šlo o jediné bojové použití tanků v historii Československé lidové armády.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video