Situaci v sobotu zachránily televizní kamery s uzavřeným okruhem, které neustále sledují dění na tomto místě. Zjistily kouř a na místo byla zavolána policie.
Dvěma policistům se podařilo malý požár uhasit. Krátce poté se na místo dostavili hasiči. "Teplo mohlo způsobit výbuch láhve a následky by byly katastrofální," prohlásil jeden z hasičů.
Teroristé nechali v nedalekém koši na odpadky prostěradlo, na němž bylo v arabštině napsáno: "Bojujeme za věc Alláhovu. A nezastavíme se, dokud se křesťané nepodrobí jedinému Bohovi. Alláh je velký."
Milánská policie prostěradlo zabavila a zahájila pátrání, stejně tak zabavila videokazety, které provádějí trvalé záběry situace v celém metru. "Byl to zřejmě demonstrativní akt, který mohl skončit masakrem," prohlásil mluvčí milánského policejního velitelství.
Obavy z teroristického útoku v Itálii přitom vzrostly zejména letos na jaře. Krátce před Velikonocemi velvyslanectví USA varovalo své občany před možnými teroristickými útoky ve Florencii, Benátkách, Miláně a Veroně. Mělo jít o plán organizace Al-Kajda na útoky na turisty zaplněná náměstí v Itálii. K útoku naštěstí nedošlo.
Nejistota ještě vzrostla poté, kdy minulý měsíc soukromé letadlo narazilo do jednoho z milánských mrakodrapů a připomnělo tím všem Italům hrůzné obrazy z teroristických útoků letadly ve Spojených státech.
Jak píše milánský deník Il Corriere della Sera, po 11. září se situace v Itálii dramaticky změnila. "I my jsme se stali jedním z hlavních terčů islámského terorismu. Nejsme již zemí, kterou raději fundamentalisté považovali za bezpečnou a klidnou základnu v dalších zemích," píše deník.
V letech 1999 a 2000 byla v Itálii zatčena skupina Alžířanů, Maročanů a Tunisanů, kteří používali Milán a Řím jako základnu pro akce prováděné ve Francii a Německu.
Expert na otázky bezpečnosti Stefano Silvestri prohlašuje: "Zúčastnili jsme se vojenských operací v Afghánistánu, dali jsme veškerou podporu snahám bývalého afghánského krále Záhira o návrat do vlasti, naše bezpečnostní síly pokračují v operacích proti islámskému terorismu. Je tedy dosti pravděpodobné, že postoj těchto organizací vůči Itálii se změnil."
"Nelze zapomenout i na jistou změnu v italské zahraniční politice," píše politolog Sergio Romano. "Italské vlády byly vždy velmi proarabské a propalestinské. Současná vláda si udržuje dosti vyrovnanou pozici a chce být též důvěryhodným partnerem Izraele. Může být, že se to někomu nelíbilo."
