Už na počátku května premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česko odmítá zavádění kvót pro uprchlíky. „Stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit,“ dodal (více o sankcích za neplnění kvót zde).
Ministr Chovanec nyní dostal od vlády jasný mandát, aby v Bruselu tlumočil český nesouhlas s kvótami. Informoval o tom na svém twitterovém účtu. Kabinet se dlouhodobě staví proti kvótám pro přerozdělování migrantů, začátkem května vláda odmítla i možnost zemí vykoupit se z nich.
Od vlády mám na páteční Brusel jasný mandát:Jsme pro důslednou ochranu hranic EU a 100% funkční hotspoty.Na experimenty s kvótami není čas
V rozhovoru pro ČT 24 Chovanec upozornil na zvýšený počet lidí, kteří začínají proudit do Evropy skrze italskou cestu. Převážně se podle něj jedná o ekonomické migranty z Afriky a touto cestou se začíná ubírat část uprchlíků ze Sýrie. Zvýšený počet migrantů prochází i přes Maďarsko, ale ne v tak velké míře jako předtím. Zatím se zemi pokouší přecházet desítky lidí denně. Podle Chovance je proto potřeba posílit funkci hotspotů v Řecku a v Turecku.
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ve středu Chovance vyzvala, aby na summitu požadoval záruky, že Turecko s uprchlíky zachází humánně a podle zákonných pravidel.
Stejnou pozici jako Česko zastávají také další státy visegrádské skupiny - Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slováci a Maďaři se kvůli systému kvót obrátili také na Evropský soudní dvůr. Česká republika uvažuje o tom, že by se k žalobě přidala. „Téma žaloby bude relevantní až v situaci, že by byl nějaký kvótní systém schválen,“ řekl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. „Tématem jednání ministrů vnitra to nebude,“ dodal.
V mandátu ministra Chovance se opakují body, které česká vláda v Bruselu hájila opakovaně. „Našimi prioritami jsou ochrana vnější hranice, a s tím související vytvoření Společné pohraniční a pobřežní stráže, zachování Schengenu, funkční hotspoty a návratová politika a samozřejmě naplňování dohody EU-Turecko,“ popsal Prouza obsah mandátu.
Dohoda mezi EU a Tureckem je v posledních týdnech ožehavou otázkou zejména kvůli požadavku Ankary na zavedení bezvízového styku. Zatímco Turecko minulý týden uvedlo, že podmínky pro uvolnění víz splnilo, unijní instituce tvrdí opak (více čtěte zde). Předseda Evropské rady Donald Tusk na svůj twitter napsal, že EU svou část dohody splní, pokud Turecko začne hrát podle pravidel, nikoliv, že si bude hrát s pravidly.
Zrušení víz legitimizuje nepřijatelné postupy vůči uprchlíkům
Otázka zavedení bezvízového styku s Tureckem je podle vlády spojena se stoprocentním splněním požadavků kladených na Turecko v souvislosti s migrační krizí. K odmítnutí zavedení bezvízového styku s Tureckem vyzval v březnu vládu sněmovní výbor pro evropské záležitosti, následně se stejně v nezávazném usnesení vyslovila celá Sněmovna. Za prvořadý úkol vlád členských zemí EU označila ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.
Liberalizace vízového styku je součástí březnové dohody mezi EU a Ankarou, která na jejím základě v minulých týdnech významným způsobem omezila počty migrantů přeplouvajících z Turecka na řecké ostrovy.
Podle šéfa OPU Martina Rozumka by zrušení vízové povinnosti nyní znamenalo „de facto legitimizaci nepřijatelných postupů“. Organizace Human Rights Watch nedávno ve své zprávě upozornila na střelbu, bití a protiprávní návraty syrských uprchlíků v Turecku, které buduje také plot na hranici se Sýrií.
„Bezpečné Turecko je právní fikce, která se zcela rozchází s realitou kroků prezidenta Erdogana. Pokud má jakákoli spolupráce s Tureckem fungovat, nemůžeme zavřít oči před zabíjením uprchlíků a civilistů, před pronásledováním novinářů a kurdských aktivistů a předstírat, že dohoda EU s Tureckem o navrácení uprchlíků je právně a lidsky v pořádku,“ uvedl Rozumek.
Kvóty nechtějí premiér Sobotka ani prezident Zeman:
9. září 2015 |
