Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mikronésie napsala Česku. Bojí se, že ji elektrárna Prunéřov utopí v moři

  14:07aktualizováno  16:09
Mikronésie, ostrovní stát v Tichém oceánu, napsala českému ministerstvu životního prostředí. Bojí se, že česká uhelná elektrárna Prunéřov po chystaném rozšíření vyrobí tolik skleníkových plynů, že to přispěje ke zvýšení hladiny oceánů a souostroví zmizí pod vodou. Chce se proto zapojit do připomínkového procesu EIA.

Dopis od mikronéské Státní agentury pro životní prostředí přišel na ministerstvo před několika dny, upozornil server Aktuálně.cz.

"Zřejmě souvisí s konferencí o klimatu v Kodani. Federativní stát Mikronésie žádá přeshraniční proces posouzení vlivů na životní prostředí EIA, do kterého se hodlá zapojit. Obává se, že modernizace a rozšíření elektrárny ostrovy ohrozí," uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Mikronésie leží v Tichém oceánu poblíž Filipín a Indonésie

Uhelná elektrárna Prunéřov na Chomutovsku je největším českým producentem skleníkových plynů, které s velkou pravděpodobností přispívají ke stoupání hladiny oceánů. A ostrovy Mikronésie ční do výšky pouhých několika metrů nad mořem.

"Stát tak má rozumný důvod domnívat se, že jeho území bude dopady na životní prostředí ovlivněno. Případná modernizace a rozšíření elektrárny by podle Mikronésie vyprodukovalo 0,021 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého na dalších 25 let," citovala dopis Roubíčková.

Mikronésie

Hlavní město: Palikir
Rozloha: 702 km²
Úřední jazyk: angličtina Počet obyvatel: 108 105 
Mikronésie se rozkládá na většině vesměs korálových ostrovů v souostroví Karolín. Tvoří ji 607 ostrovů roztroušených v oblasti skoro 3 tisíc kilometrů čtverečních. Mají plochý povrch a nepatrně vyčnívající nad úroveň mořské hladiny. Přesto nejvyšší hora Totolom měří 791 metrů. Hlavní město leží na ostrově Pohnpei.

Podle zástupců ČEZ jsou však dopady na klima marginální. "Z pouhé existence elektrárny nelze dovozovat, že by svým vlivem prokazatelně ovlivňovala území států nejvíce ohrožených změnami klimatu nebo zvyšovala mořskou hladinu, způsobovala tání ledovců a změny vodního režimu, jak je uváděno v námitkách Greenpeace," ohradil se mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.

"Elektrárna je v provozu už nyní a naší snahou je především snížit stávající dopady na životní prostředí, včetně CO2. Posudek vyžádaný ministerstvem životního prostředí uvádí, že podíl elektrárny na celosvětových emisích CO2 se pohybuje na úrovni 0,01-0,02 procent a po dokončení komplexní obnovy se v každém případě sníží," dodal.

Ekologická organizace Greenpeace označila postup Mikronésie za jedinečný a pochopitelný. Žádost ostrovního státu o mezinárodní posouzení proto podpoří.

"Pokud Mikronésie s Prunéřovem uspěje, půjde pravděpodobně o celosvětový precedent, který může inspirovat další země nejvážněji ohrožené dopady změn klimatu, jak se růstu emisí skleníkových plynů bránit," uvedl vedoucí energetické klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. 

Pohled právníka

Jiří Nezhyba, Ekologický právní servis

Ministerstvo životního prostředí může Mikronésii vyhovět a například posunout termín ukončení procesu tak, aby jej Mikronésie ještě stačila připomínkovat. "Už od začátku jsme ale upozorňovali, že v tomto případě měl být otevřen přeshraniční posuzovací proces EIA, protože tato stavba má větší dopad na životní prostředí." Vzhledem k tomu, že se Mikronésie o procesu dozvěděla až na konci, je těžké říci, jak by se mělo postupovat. "Mikronésie se má šanci vyjádřit k poslední lhůtě procesu. Očekával bych ale, že ministerstvo vydá negativní posudek a na připomínky nakonec nebude brán zřetel. V procesu totiž byla celá řada chyb. ČEZ nedodal spoustu požadovaných dokumentů nebo dodal jiné, než byly požadovány tak, aby zlehčil dopady modernizace a rozšíření elektrárny."
Negativní posudek není právně platným nařízením, ČEZ tedy i s tímto posudkem může k modernizaci přistoupit. "S takovým postupem jsem se nicméně ještě nikdy nesetkal a nedokáži si představit, jak by mohl v tomto případě postupovat." Pro ČEZ by to byla velká komplikace.

Ministerstvo chce federaci vyhovět. "Ještě tento týden, pravděpodobně dnes nebo zítra, Mikronésii odpovíme a pošleme jí všechny potřebné podklady k procesu i s posudkem," vzkázala mluvčí.

Nový proces ministerstvo neotevře

Mikronésie chce, aby ministerstvo životního prostředí otevřelo nový přeshraniční proces posuzování vlivů na životní prostředí. To podle Roubíčkové ale nebude možné.

"Proces EIA je u nás téměř uzavřen, stanovisko bychom měli vydat do konce ledna. Něco jiného by bylo, kdyby Mikronésie poslala návrhy na změny hned na počátku, nyní už ale nový proces otevírat nebudeme. Celý proces by musel začít znovu a na to nemáme čas," uvedla mluvčí s tím, že Mikronésie ještě může poslat připomínky do právě probíhajícího procesu a Česko je do něj zařadí.

O proces modernizace Prunéřova se zajímaly i sousední státy. Ministerstvo posílalo podklady do sousedního Německa.

Ekologové: modernizace by mohla být důslednější

Prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě. Vypouští 10 milionů tun CO2 ročně, což je čtyřicetkrát více než jsou roční emise celé Mikronésie.

ČEZ hodlá podle ekologů vyměnit většinu technologie elektrárny, zvýšit její instalovaný výkon a prodloužit její provoz o dalších 25 let, odmítá však použít technologii, kterou by dosahovala účinnosti stanovené českým i evropským právem, což by snížilo negativní dopady elektrárny na životní prostředí.

"Vzhledem k tomu, že ČEZ trvale odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, budeme požadovat ukončení provozu elektrárny. Nedostatek energie nám v takovém případě nehrozí, ČEZ by pouze musel snížit současný masivní export české elektřiny přibližně na třetinu," dodal Rovenský.

Greenpeace vede kampaň proti plánům ČEZ v Prunéřově společně s Ekologickým právním servisem a místními občanskými sdruženími.

Uhelná elektrárna Prunéřov má v příštích letech projít obnovou

Elektrárny Prunéřov

Elektrárny Prunéřov I a II jsou největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice a patří k největším dodavatelům elektřiny.
Elektrárna Prunéřov I s šesti 110 MW bloky byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. V letech 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva byly v rámci útlumového programu začátkem 90. let minulého století odstaveny. V letech 1996 až 1997 byla elektrárna odsířena.
Elektrárna Prunéřov II s pěti 210 MW byla uvedena do provozu v letech 1981 až 1982. V letech 1996 až 1997 byla odsířena.
Komplexní obnova elektrárny byla schválena na začátku roku 2007, přičemž proběhne v letech 2011 až 2013. Půjde o bloky 23, 24 a 25. Nová technologie umožní spalovat méně energetické uhlí z lomu Libouš i po roce 2010. Především díky vyšší účinnosti bloků dojde ke snížení emisí, což pomůže naplnit závazky České republiky v rámci Kjótské dohody.

Zdroj: ČEZ

Věříte, že může elektrárna v Prunéřově přispět k vzestupu hladin oceánů?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 5. ledna 2010. Anketa je uzavřena.

NE 6225
ANO 3235






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Minimální mzda vzroste na 12 200 korun, rozhodla Sobotkova vláda

Minimální mzda se od ledna 2018 zvýší z 11 tisíc na 12 200 korun. Rozhodla o tom vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka. Od nástupu do funkce...  celý článek

Myslivci budou divočáky v zamořené zóně u Zlína chytat do speciálních klecí.
VIDEO: Myslivci začínají chytat divočáky v zamořeném Zlínsku do klecí

Osm odchytových klecí by mělo v nejbližších dnech začít fungovat v části Zlínska, kde se šíří nákaza africkým morem prasat. Myslivci budou dění u důmyslných...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.