Společnost Clearsprings Ready Homes v ulicích třísettisícové metropole zavedla podobná pravidla, jaká platí v přijímacích centrech na řeckých ostrovech nebo na hraničních přechodech v Německu. Migranti, o které soukromá firma pečuje na základě vládního kontraktu, dostávali červené náramky, které nesměli sundat. Pokud by se o to některý pokusil, náramek zničí a zpět na ruku už ho nedostane.
Uprchlická krizeAZYL: Žádostí o azyl je v Evropě třikrát víc než uprchlíků LÉKAŘI BEZ HRANIC: EU při migrační krizi selhala LANDSHUT: Starosta poslal Merkelové uprchlíky FINSKO: Ve Finsku zakázali běžencům vstup do bazénu CALAIS: Běženci v Calais odmítají stěhování do bílých kontejnerů ROZPOČET: Němci mají přebytek, na uprchlíky dají miliardy ČECH NA LESBU: Zahřívá nás pálení vraků |
Na rozdíl od uprchlických center, s jejichž obyvateli přicházejí do kontaktu prakticky jen úředníci, policie, lékaři nebo různí dobrovolníci, však migranti v Cardiffu obývají běžné domy a do místního centra Lynx House, kde jsou pro ně připravená tři teplá jídla denně, musí chodit po městě pěšky. Jasně viditelné náramky přitahují pozornost lidí, kteří s přijímáním migrantů do Velké Británie hlasitě nesouhlasí.
„Když jdete po ulici, všichni místní podle jasně barevného náramku poznají, kdo jste a kde žijete. Cítili jsme, že nejsme rovnocenní se zdejší komunitou. Pořád jsem se náramek snažil schovávat, aby ho lidé neviděli,“ svěřil se britskému deníku The Guardian jedenačtyřicetiletý Máhir. Týdny strávené v Cardiffu označili někteří bývalí obyvatelé azylového zařízení za jeden z nejhorších zážitků v životě.
„Náramek jsem nenáviděl. Občas jsem si ho odmítl vzít, tak mě z jídelny vykázali. Když jsme náramky nechtěli nosit, vyhrožovali, že nás nahlásí na ministerstvo vnitra,“ vzpomíná šestatřicetiletý Eric.
Cesta z jeho dočasného příbytku do jídelny Lynx House mu vždy zabrala asi deset minut. Někteří Britové, kteří náramek zahlédnou, prý na migranty křičí, ať se vrátí domů.
Náramky v pondělí končí, migranti dostanou průkazy
Máhir i Eric už britský azyl před časem dostali. Mohou teď bydlet kdekoli ve Spojeném království a úřady jim nebrání najít si práci. Migranti, kteří v Cardiffu momentálně žijí a třikrát denně si chodí pro jídlo do centra Lynx House, reportérům svá jména sdělit nechtěli. Mají strach, že by se jim firma Clearsprings Ready Homes za stížnosti mohla pomstít.
Rudé dveře lákají útočníky„Náramková aféra“ v Cardiffu nebyla prvním takovým problémem ve Velké Británii. Žadatelé o azyl ve městě Middlesbrough v severovýchodní Anglii si před časem postěžovali na barvu dveří, která prý radila odpůrcům migrace, na které domy útočit. Společnost G4S, která se ve městě o migranty starala, údajně všechny dveře jejich domů natřela načerveno. Obyvatelé se pak museli potýkat s psími exkrementy nebo vejci rozbitými o okna jejich bytů. |
Liberálně smýšlející redakce deníku The Guardian problémy s náramky považovala za natolik závažné, že jim věnovala titulní stránku nedělního vydání. Přestože ministerstvo vnitra aféru zpočátku zcela odmítlo komentovat, článek vyvolal mezi britskými politiky bouřlivé reakce.
Stínová ministryně spravedlnosti Jo Stevensová, která v Dolní sněmovně britského parlamentu zastupuje labouristy z Cardiffu, hodlá rozpoutat diskuzi o náramcích přímo ve sněmovním sále Westminsterského paláce. Vyčinila i vedení soukromé společnosti. Ta se v pondělí nakonec podvolila veřejnému tlaku a oznámila, že náramky okamžitě přestane vydávat.
Migranti v Cardiffu nově dostanou identifikační průkazy s fotografií, které budou muset před vstupem do jídelny ukázat. Výrazné náramky, které se navíc po sundání už nedaly navléknout zpět na ruku, z ulic postupně zmizí.
Náramky se dostaly na titulní stranu deníku The Guardian:
Monday's Guardian front page The mark of an asylum seeker: wristband for food handouts #tomorrowspaperstoday pic.twitter.com/JqbU0Dohe3
