Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Německo hlásí migrační rekord, do země loni přišly dva miliony cizinců

  12:52aktualizováno  12:52
Během loňského roku přišlo do Německa 1,1 milionů žadatelů o azyl. Dalších téměř 900 tisíc cizinců do země přivedla práce, studium nebo třeba svatba. Vyplývá to ze statistik, které v pondělí zveřejnily spolkové úřady. Přestože se 860 tisíc cizinců naopak odstěhovalo, míra přistěhovalectví byla nejvyšší v německé historii.

Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Čistá míra přistěhovalectví, tedy výsledný rozdíl skutečného počtu nově příchozích a odchozích cizinců, je plus 1,14 milionu lidí. Statistika německého úřadu Destatis je navíc zatím pouze předběžná a podle agentury DPA se dá očekávat, že se po upřesnění číslo ještě poněkud zvedne.

Víc mrtvých než narozených. Česko zalidňují cizinci

Svá data v pondělí zveřejnil i Český statistický úřad. Loni podle něj v Česku zemřelo nejvíce lidí za dvanáct let.

Počet přistěhovalců byl sice nižší než v předloňském roce, přesto udržel Česko v kladných číslech (více čtěte zde).

Už teď je přitom nejvyšší od doby, kdy se podobné statistiky v Německu vůbec začaly vést. Spolkový registr cizinců na konci roku evidoval 9,11 milionu cizích státních příslušníků.

Při posledním sčítání lidu v roce 2011 mělo Německo 80,3 milionů obyvatel, ve srovnání s tímto číslem by tedy cizinci tvořili více než desetinu. Je ovšem nutné podotknout, že celková populace Německa za pět let vzrostla. Významný podíl má na tom právě i přistěhovalectví.

Azylanti překonali cestu za prací či studiem

Kladnou migrační bilanci má Německo dlouhodobě. V roce 2014 se země přistěhovalo zhruba 1,34 milionu cizinců a 766 tisíc jich naopak odešlo, takže se počet příslušníků cizích států v zemi zvýšil o 577 tisíc.

Statistici ovšem upozorňují, že se výrazně změnila struktura přistěhovalců a důvody, proč do Německa přijíždějí. Do roku 2014 přijížděli podle deníku Die Welt zejména lidé z dalších členských států Evropské unie.

Statistikám tehdy dominovaly například krátkodobé pobyty studentů nebo cesta za prací, kterou kvůli výhodnějším podmínkám za hranicemi často volí třeba mladí čeští lékaři. Žadatelé o azyl z Blízkého východu a lidé, kteří se k nim připojují ve státech kolem takzvané balkánské trasy v naději na lepší život, ovšem tentokrát s velkým odstupem převážili.

Jak upozornil magazín Report Mainz, jen malé části loni zaregistrovaných žadatelů o azyl se podařilo najít v Německu práci. Třicet nejvýznamnějších společností jich od konce minulého roku zaměstnalo jen okolo 200, běženci obvykle získají pouze stáž nebo krátkodobou praxi. Potíže jim dělá hlavně němčina (více se dočtete zde).

Autoři: ,


Témata: Evropská unie




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.