Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Migranty je třeba prověřovat už v Africe, shodli se lídři čtyř zemí EU

  19:48aktualizováno  19:48
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová, španělský premiér Mariano Rajoy a předseda italské vlády Paolo Gentilon se v pondělí shodli, že je třeba zavést přísnější opatření proti nelegální migraci z Afriky do Evropy. Podle nich je potřeba začít migranty prověřovat už v Africe.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová | foto: Reuters

Merkelová na minisummitu ve francouzské metropoli uvedla, že Evropa má „humanitární odpovědnost“ bojovat proti nelegální migraci z Afriky a proti pašerákům, kteří zneužívají lidského neštěstí. Lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska pak ve společném prohlášení podle agentury AP uvedli, že azylovou proceduru „se zvlášť zranitelnými migranty“ je podle nich potřeba zahájit už v Africe.

Proces v Nigeru a Čadu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, by podle nich umožnil těmto uprchlíkům legálně a bez rizika přijet do Evropy. Do Nigeru a Čadu má být vyslána „společná mise“, která by pomáhala s ochranou hranic a s bojem proti sítím pašeráků lidí. Agentura AFP podotkla, že podrobnosti plánu nejsou známy.

Schůzky v Paříži, která se podle světových tiskových agentur věnovala také boji proti terorismu, se kromě Macrona a Merkelové zúčastnili španělský premiér Mariano Rajoy, předseda italské vlády Paolo Gentiloni, libyjský premiér Faíz Sarrádž a prezidenti Čadu Idriss Déby a Nigeru Mahamadou Issoufou. Tyto dvě země sousedí s Libyí, odkud se migranti vydávají k italským břehům. Macron podle agentury AFP navrhl, aby už v Nigeru a Čadu byly identifikovány osoby, které mají právo na azyl, „a co nejrychleji jim bylo zajištěno bezpečí“. Na proces by podle něj měl dohlížet Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Migrační krize se podle něj týká každého a nikdo ji nemůže vyřešit sám.

Afričtí lídři na summitu podle AP požadovali, aby jim Evropa více pomáhala v boji proti pašerákům lidí tak, aby tyto osoby měly možnost legálního výdělku. Předseda libyjské vlády Sarrádž uvedl, že potřebuje silnější podporu v boji proti převaděčům a na ochranu jižní hranice země.

„Jsme už roky zvyklí na různá prohlášení našich partnerů. Chceme konkrétní kroky,“ uvedl na tiskové konferenci čadský prezident Déby.

„Problémem je chudoba,“ uvedla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, která se schůzky také účastnila. Připomněla, že Evropská unie a členské země ročně na africkém kontinentu investují 20 miliard eur (téměř 522 miliard Kč).

Evropě se díky dohodě s Tureckem podařilo omezit proud migrantů mířících do Řecka, uprchlíci se nyní vydávají k italským břehům především z libyjského území. Podle údajů italských úřadů dosáhlo italských břehů od počátku roku 97 293 osob. Od roku 2014 zahynulo při pokusu překonat Středozemní moře 14 000 lidí. Někteří běženci se snaží dostat do Evropy jinými cestami, především přes Maroko a Španělsko.

Merkelová a Macron jednali i o Ukrajině

Oba také podle agentury Reuters vyjádřili znepokojenost nad tím, že bezpečnostní situace na východě Ukrajiny se nijak významně nezlepšila, a přislíbili situaci nadále bedlivě sledovat.

Zástupci obou západních zemí jednali v tzv. normandském formátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem 22. srpna a příměří, domluvené k nadcházejícímu školnímu roku, podpořili.

„Vyzýváme prezidenta Putina a prezidenta Porošenka, aby plně respektovali své závazky, veřejně a jasně podpořili příměří a zajistili vydání příslušných rozkazů vojákům a místním silám,“ uvedli v prohlášení.

Podle pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě bylo nové, takzvané školní příměří ve východoukrajinském Donbasu, které začalo platit v pátek, od té doby porušeno ve více než 600 případech. Příměří se nejčastěji porušuje především na kritických místech opakovaných střetů mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Znepokojení pozorovatelů vyvolává především využití těžkých zbraní, tedy tanků, děl a minometů.

Boje na východě Ukrajiny trvají od roku 2014 a od té doby si vyžádaly na 10 tisíc mrtvých.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jeden z předvolebních plakátů německé strany Die Partei
Řízení v opilosti, kokain na předpis. Německé síti vládne strana satiry

Německá politická strana Die Partei, která kandiduje do parlamentních voleb, válcuje na Facebooku Alternativu pro Německo i Merkelové křesťanské demokraty. V...  celý článek

V Izraeli čím dál častěji útočí vlci. Ilustrační foto z Negevské pouště.
V Izraeli čím dál častěji útočí vlci. Jdou hlavně po malých dětech

Za poslední čtyři měsíce se v Judské poušti už desetkrát střetli lidé s vlky. Ti si tak zvykli na jejich přítomnost, že člověka začali považovat za potravu...  celý článek

Hurikán Maria postupuje Karibikem, zatím si vyžádal 10 obětí. Přehnal se i přes...
Hurikán Maria má osmnáct obětí, dorazil k Dominikánské republice

Počet obětí hurikánu Maria, který postupuje Karibikem, stoupl na osmnáct poté, co ve čtvrtek večer nejméně patnáct mrtvých ohlásila Dominika. Dalších dvacet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.