Kdyby mohlo dát před rokem do rukou tehdejšímu britskému premiérovi Davidovi Cameronovi sedmadvacet členů Unie podobný prostředek, jaký nyní uplatňuje Švýcarsko, je docela možné, že by referendum o vystoupení ostrovního království z EU dopadlo opačně. A brexit by se nekonal.
Švýcarsko, které v těchto dnech oznámilo omezení imigrace z části států EU, sice nepatří do evropské osmadvacítky, ale má jako člen Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) přístup na společný trh. Alpská republika je současně také státem Schengenu, a platí tedy pro ni volný pohyb lidí a pracovníků podobně jako pro jiné státy Unie. Jenže stejně jako Británie se i Švýcarsko potýká s rostoucím počtem cizinců přicházejících ze zemí Evropské unie, v posledních letech především z její východní, chudší části.
Cizinci nyní představují zhruba čtvrtinu obyvatel osmiapůlmilionového Švýcarska, a stalo se z nich proto velmi zásadní politické téma. Z těchto 1,6 milionu cizinců bylo už před třemi lety více než šedesát procent z unijních států. Švýcaři najednou podobně jako Britové začali mít pocit, že ztrácejí nad situací kontrolu. Referendum prosazené v roce 2014 extrémní pravicí podpořilo 50,2 procenty návrh na omezení další imigrace z unijních států. Už tehdy se za hlavní příčinu výsledku referenda uváděly obavy z přílivu migrantů z východní Evropy.
Po složitých vyjednáváních se vláda v Bernu a EU dohodly na kompromisu. Ten umožnil, aby Švýcarsko zůstalo v Schengenu a zároveň mohlo přijímat určitá přechodná omezení pro imigraci ze zemí unijní osmadvacítky. Švýcarsko také na konci minulého roku zavedlo zákon, který upřednostnil při obsazování volných míst nezaměstnané Švýcary před cizinci.
Teď ale švýcarská vláda musela sáhnout k dalšímu kroku, a to v zásadě k ročnímu zákazu dlouhodobého pracovního pobytu pro Rumuny a Bulhary. Ti nejvíce vadí, protože jde většinou o nekvalifikovanou sílu, bez jazykových znalostí, ochotnou dělat za zlomek toho co Švýcaři. „Od (loňského) zavedení plné svobody pohybu rumunští a bulharští pracovníci v rostoucích počtech přijíždějí na sezonní práce v sektorech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti,“ uvedl švýcarský kabinet. „Vláda zavádí jeden z nástrojů, který má k dispozici na kontrolu migrace,“ dodal Bern.
Počet pracovních povolení pro občany obou zemí bude omezen na necelých tisíc lidí ročně. To je jen malá část těch, kteří mají o práci ve Švýcarsku zájem. Jen ve druhé polovině roku 2016 jich do země přijelo pracovat přes tři tisíce. Letos proud ještě zesílil.
Londýn země EU odmítly
Obavy z velkého přílivu Rumunů a Bulharů mělo Švýcarsko už od jejich vstupu do Unie. Vláda proto využila celou sedmiletou přechodnou dobu, kdy mohla podle pravidel platných v EU zakázat Rumunům a Bulharům usazování a práci ve Švýcarsku. Tato možnost však loni v létě skončila a Bern musel hledat jiný způsob „obrany“.
Británie také usilovala o možnost omezení imigrace, jako to nyní udělalo Švýcarsko, částečně i kvůli obavám z přílivu Rumunů a Bulharů. Při rozhovorech s EU před loňským referendem se o to pokusila, ale neúspěšně. Londýn dohodl jen určitá omezení výplat sociálních dávek, což - jak ukázal výsledek hlasování o brexitu - nakonec nestačilo.
