Americký volební systém je poněkud nepřehledný. A to i pro samotné Američany. Důkazem budiž skutečnost, že nadcházející volby zdaleka nejsou jen prezidentské. Lidé budou vybírat i členy Sněmovny reprezentantů, ve třetině obvodů senátory a k tomu místní zastupitele. V jedenácti státech si k tomu zvolí i guvernéra a v řadě dalších budou hlasovat v místních referendech nejrůznějšího charakteru.
Zmatky a přehmaty, které leckdy končí u soudu, provázejí každé hlasování. Proč by měly být letošní problémy větší než obvykle? Jedním z hlavních důvodů je očekávaná rekordní účast. Prorokují ji politologové, média i lidé z volebních kampaní.
Američané vnímají letošní prezidentskou volbu jako historický okamžik, o čemž svědčí i obrovský počet nově registrovaných voličů. Podle různých předpovědí by mohlo hlasovat až 130 milionů lidí, napsal Time. Naprostá většina z nich pochopitelně odvolí bez komplikací. Ale nastanou i potíže, které pak vrhnou stín na celé hlasování.
Instalatér Joe obětí překlepu
Problém číslo jedna podle časopisu tkví v databázích. Příkladem je instalatér Joe, postava, která ovládla poslední ze tří televizních debat mezi prezidentskými kandidáty a na níž se John McCain snažil prokázat škodlivost daňových reforem Baracka Obamy.
Joe má reálnou předlohu v instalatérovi Josephu Wurzelbacherovi z Ohia. Když se byl Joseph zaregistrovat ve svém domovském Lucas County, úřednice nepřečetla dobře jeho jméno a do seznamu ho zanesla coby Worzelbachera.
Zdánlivě nevinný překlep může způsobit velký problém. Po chaosu, který provázel volby v roce 2000, nařídil Kongres, že každý americký stát musí dodávat vlastní databázi voličů, která se pak bude porovnávat s jinými dokumenty. Třeba s databází řidičských průkazů. Účelem je zabránit falešným registracím.
To, co se ve Washingtonu zdá jako dobrý nápad, ale pro místní volební komise leckdy znamená noční můru. Kvůli rozporům v údajích už byly letos ze seznamů vyřazeny statisíce jmen. Zda se tak stalo oprávněně, zatím není jasné.
Mickey Mouse neodvolí
Pokud jde o falešné registrace, ty jsou staré jako volby samy.
Je běžnou praxí, že strany i organizace si najímají síly, které pak chodí mezi lidmi a snaží se je přimět, aby se registrovali. Letos si zatím největší pozornost vysloužila nezisková skupina Acorn, na jejíchž seznamech nově registrovaných voličů figuroval i Mickey Mouse.
Falešných registrací bylo několik tisíc. Problém spočíval v tom, že Acorn platil svým "brigádníkům" podle počtu získaných registrací.
Ale jak poznamenává Time, podvod při registraci je něco jiného než podvod při samotné volbě. Mickey Mouse by hlasovat nemohl, protože by komisi přímo ve volební místnosti jen těžko dokládal totožnost. Případ nicméně řeší FBI.
Stesk po děrných štítcích
Skoro čtyři miliardy dolarů uvolnil Kongres na nákup nových, technicky dokonalejších hlasovacích přístrojů, jež mají nahradit ty klasické, na děrné štítky. Asi třetina voličů tak letos bude hlasovat pomocí dotykové obrazovky.
Jenže nové přístroje nepřinášejí jen pozitiva. Kupříkladu nejsou-li správně instalované, mají tendenci špatně započítávat hlasy. Navíc při jejich použití není volba zaznamenána na papír, což pak znamená, že se výsledky nedají nezávisle ověřit. Po špatných zkušenostech z let minulých proto některé státy vyžadují i zálohu "černou na bílém".
Výsledek voleb může ovlivnit i faktor, který časopis nazývá "nerovnou distribucí zdrojů". Příklad? V předměstských okrscích je dostatek hlasovacích zařízení, kdežto v jiných je mašin málo a tvoří se dlouhé fronty. A to prý může některé voliče odradit.
Zahalen mlhou je přitom i systém, podle něhož si státy žádají o hlasovací zařízení. Například ve Wisconsinu požadují jeden přístroj na 200 voličů, ve Virginii připadá podle místních zákonů jeden stroj na 500 až 750 lidí. V Coloradu, kde při volbách 2006 zažili voliči až šestihodinové fronty, zákony prostě žádají "dostatečný počet" strojů.
Ukažte průkaz
Podle Time se letos zaregistrovalo přes 8,5 milionu nových voličů. Ti všichni musí doložit totožnost, nařizuje federální zákon. Ale jednotlivé státy si to vyložily po svém. Například v Pensylvánii stačí k prokázání totožnosti zbrojní pas nebo účet za komunální služby. Ale v Georgii nebo na Floridě je potřeba vytáhnout federální průkazku s fotografií, tedy například řidičák.
Je to velký problém? Studie z roku 2001 ukázala, že těch, kteří nemají řidičák ani jiný potřebný dokument, je mezi americkými voliči 6 až 10 procent.
Poslední překážkou, o níž Time referuje, je špatná informovanost. Pravidla jsou zmatená a mnozí lidé nevědí, co se po nich vlastně bude chtít a kde a jak mohou hlasovat.
Všechny uvedené potíže nejspíš povedou k dlouhým frontám před volebními místnostmi. A některé z nich, jak už to bývá, skončí u soudu. Američané si však ze všeho nejvíc přejí, aby se neopakoval scénář z roku 2000, kdy se hlasy přepočítávaly ještě víc než měsíc po volbách.
