Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Členka Vandasovy strany dostane 170 tisíc korun za neoprávněnou vazbu

  16:35aktualizováno  16:35
Za neoprávněný pobyt ve vazbě přiznalo ministerstvo spravedlnosti člence rozpuštěné Dělnické strany Michaele Rodové téměř 170 tisíc korun. Žena čelí obžalobě z propagace neonacismu a ve vazbě byla přes pět měsíců. Podle loňského verdiktu Ústavního soudu byla držena ve vazbě neoprávněně.

Michaela Dupová a Patrik Vondrák u Obvodního soudu pro Prahu 1. (19. března 2012) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Michaela Rodová (dříve Dupová) byla držena ve vazbě neoprávněně od 19. července 2010 do 27. prosince téhož roku. Městský soud odůvodnil prodloužení vazby mimo jiné tím, že si Rodová psala dopisy s lidmi z ultrapravicové scény.

Podle Ústavního soudu (ÚS), který vyhověl stížnosti ženy, to však samo o sobě není důvodem k prodloužení vazby. Právo vést korespondenci je zaručeno v ústavě i zákonech.

"Ministerstvo spravedlnosti přiznalo Michaele Dupové zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 167 760 korun a náhradu nákladů za řízení před Ústavním soudem ve výši 5 760 korun," uvedl mluvčí úřadu Jiří Hovorka. Rodová se do vězení dostala po policejních raziích z října 2009.

Podle ÚS chyboval pražský městský soud například v tom, že se při rozhodnutí o vazbě nezabýval obsahem korespondence a vycházel jen z toho, že adresáti a pisatelé dopisů se pohybují na extremistické scéně. Soud by proti Rodové teoreticky mohl použít obsah dopisů, kdyby v nich například plánovala nebo podporovala trestnou činnost.

V případu, kvůli kterému se dostala do vazby, je kromě ní obžalováno z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka i dalších sedm lidí. Obvodní soud pro Prahu 1 však v říjnu všechny nepravomocně osvobodil kvůli nedostatku důkazů. Soudkyně přitom výrazně kritizovala práci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který řízení vedl. Kauzou se bude zabývat odvolací soud, žalobkyně si podala proti rozhodnutí stížnost.

Podle obžaloby se Rodová v prosinci 2008 v centru Prahy podílela na vylepování propagačních samolepek Národního odporu (NO), což je podle policie neformální organizace českých neonacistů. Spolu s dalšími pravicovými extremisty prý také organizovala v roce 2009 shromáždění ultrapravice v Jihlavě.

Rodová pak sama čelí dalším dvěma bodům obžaloby. Prý se podílela také na vytvoření a zprovoznění webu Resistance Women Unity (RWU), což je podle policie ženská odnož NO. Vedle toho je podezřelá z organizace a pořádání koncertu takzvané white power music, který se odehrál v únoru 2009 v Srbech na Kladensku.

Autoři: ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý radní Libereckého kraje Martin Sepp.
Policie pátrá po Martinu Seppovi, bývalý radní je v databázi hledaných

Už týden hledají policisté Martina Seppa. Bývalý radní Libereckého kraje se ocitl v celostátní databázi lidí, po nichž je vyhlášeno pátrání. Soud mu totiž...  celý článek

Policisté na tísňové lince 158 měli ze zlovolných telefonátů těžkou hlavu.
Policisté hledali spoutanou holčičku v autě, její únos však byl výmysl

Vymyšlenou historkou o únosu zaměstnaly dvě školačky policisty v Hodoníně, kteří na základě jejich svědectví hledali auto se spoutanou holčičkou. Ve výpovědích...  celý článek

Pervitin
Dealer nabízel pervitin za peníze i za sex, protislužbou platil i muž

Kriminalisté obvinili čtyřicetiletého Plzeňana z obchodování s drogami. Podle nich narkotika prodával nejen za peníze, ale přijímal i „poplatek“ v podobě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.