Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Z útoku na redakci se nesmí stát téma extrémní pravice, varuje politolog

  19:05aktualizováno  19:05
Dá se očekávat, že po atentátu na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo se všichni evropští radikálové „chytí“ tématu nebezpečných muslimských přistěhovalců. Proto nestačí jen dopadnout viníky útoku, ale je třeba pracovat s celou společností a dále ji vzdělávat, míní politolog Michael Romancov.

Pietní místo před redakci týdeníku Charlie Hebdo v Paříži (8. ledna 2015) | foto: AP

Myslíte si, že útok na redakci Charlie Hebdo negativně změní náladu ve společnosti v Evropě?
Tohle téma určitě zvednou někteří politici primárně z pravicovějšího okraje politického spektra, tedy všichni evropští radikálové. Je logické něco takového předpokládat a je důležité, aby se politické síly nalevo i napravo od politického středu, označil bych to termínem politický mainstream, vůči tomu zásadně politicky vymezily. Myslím, že zatím se to tak děje.

Michael Romancov

Politický geograf a vysokoškolský pedagog Michael Romancov
  • zabývá se politickou geografií, geopolitikou a Ruskem
  • získal titul Ph.D. na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
  • přednáší na UK a na Metropolitní univerzitě v Praze

Hrozí něco takového i u nás?
Myslím si, že ne. Muslimská komunita v České republice je malá a nedomnívám se, že by něco takového mohlo od ní zevnitř přijít. Samozřejmě žijeme v Evropě, která je propojená, odstranily se hraniční kontroly, takže se nedá vyloučit, že by do Česka mohla přijet nějaká zahraniční skupina.

Potom je otázka, jaký terč by si tady vybrala a co by tím signalizovala. Svého času se hodně spekulovalo o možnosti takovéhoto útoku na Rádio Svobodná Evropa. To má novou budovu, o níž se všeobecně předpokládá, že patří mezi vůbec nejbezpečnější budovy tohoto typu v Evropě, a proto se nedomnívám, že by něco takového České republice bezprostředně hrozilo.

Politici by se tedy měli vymezit proti extremismu a odmítnout výpady vůči muslimům. Co se dá dělat dál?
Především jde o to, že jakýkoliv takový útok je kriminální čin, ale tady nestačí pouze dopadnout a následně potrestat viníky. Je zapotřebí pracovat s celou společností, aby byl minimalizován počet lidí, kteří takové chování budou považovat za něco následováníhodného, pozitivního, hrdinského. A to je práce pro politiky. Žádný soud svým rozsudkem nemůže suplovat práci politiků.

Příklad z našich dějin – atentát na Heydricha německá okupační moc označila za teroristický akt. Současné hodnocení, a v tom panuje absolutní shoda, je samozřejmě úplně jiné. Obdobným způsobem musejí pracovat politici, kteří se ocitají v komplikovanější roli, protože současný pachatel je velmi nezřetelný. To není žádný stát nebo pevné uskupení, na které je možné ukázat prstem. Je to nepočetná část frustrovaných islamistů, kteří působí v podobě buněk v celé řadě zemí světa a všude dělají problémy. Tím, že je nepřítel obtížně identifikovatelný, se obtížně říká, proti komu, proti čemu a jakým způsobem se vymezit. Ale od toho máme politiky, aby čelili těžkým výzvám.

Jakou roli by v tom měla hrát média? Měla by se zříct části svobody slova ve smyslu, že nebudou zobrazovat proroka Mohameda?
Svoboda slova a svoboda projevu jsou fundamentální hodnoty, na kterých stojí západní civilizace. A tito lidé zaútočili vůči našim hodnotám. Neútočí vůči státu, neútočí vůči ničemu pevnému, ale vůči něčemu, co není hmatatelné, ale je o to důležitější. Pokud si necháme sebrat naše hodnoty, tak v podstatě končí náš civilizační systém. Proto není možné takovémuto tlaku podlehnout. Musíme se snažit všechny Evropany bez ohledu na barvu pleti, pohlaví či náboženské vyznání neustále, trpělivě a permanentně vzdělávat v kontextu našeho hodnotového rámce.

Solidarita médií vůči zavražděným novinářům je zcela namístě. Nadále by se měla snažit dávat prostor hlasům, které budou hledat východiska z této situace. Média samozřejmě mohou přinášet obraz o tom, co se děje, včetně zaznamenání extrémních názorů, ale neměla by jim dáván prostor na úkor umírněného, o kompromisu uvažujícího hlasu. Zejména by z toho neměla být senzace.

Co se teď bude dít přímo ve Francii? Změní se postup vůči imigrantům?
Samozřejmě to vyvolá nejen v krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu intenzivní diskuzi o migraci, kde nejen Francie, ale celá Evropská unie si bude muset vyjasnit, co chce a co nechce. Zároveň si bude muset říct, na co nesmí rezignovat.

Migrace lidí není jen to, že někdo odněkud odchází a takříkajíc se „cpe k nám“. My patříme mezi globální aktéry a máme určitou odpovědnost vůči světu, ve kterém žijeme. Otázka nezní, jak ještě více zesílit restrikci, ale kdo jsme a co chceme. A až budeme mít odpověď na tuto otázku, pak můžeme řešit technické záležitosti. A mezi ty patří nejen nastavení kontrol a procedur, které budou migraci kontrolovat, ale i vytvoření kanálů, jejichž prostřednictvím bude možné tuto objektivně existující záležitost řešit racionálně.

Pohled do minulosti. Historie střetů Francouzů a muslimů:







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.