Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mandelu prý sledovali agenti MI6, místní je považovali za ornitology

  16:58aktualizováno  16:58
Agenti britské zpravodajské služby MI6 v šedesátých letech sledovali bojovníka proti apartheidu a pozdějšího jihoafrického prezidenta Nelsona Mandelu. Tvrdí to Denis Goldberg, Mandelův kolega z Afrického národního kongresu (ANC). Dodává, že britské agenty považoval se svými druhy za milovníky ptactva.

NÁVRAT DO CELY. Nelson Mandela při návštěvě vězeňské cely v neblaze proslulé věznici na ostrově Robben Island, kde strávil většinu ze svého žaláře. Ke konci života ho opakovaně trápily plicní infekce. Už během vězení na nehostinném ostrově dostal tuberkulózu. | foto: Profimedia.cz

Goldberg byl v roce 1963 zatčen spolu s předními vůdci ANC. Před zásahem policie se údajně do karavanu naproti farmě Liliesleaf severně od Johannesburgu, kde Mandela a další členové ANC plánovali svrhnout režim apartheidu, nastěhoval podezřelý milovník ptactva. 

"Všichni si mysleli, že pozoruje ptáky, protože každý den lezl na telegrafní sloup s dalekohledem, ale myslím, že jsme to byli my, koho sledoval," citují Goldberga The Times.

Goldberga zatkli 11. července 1963. Mandela ten den na farmě nebyl, policie ale získala jeho poznámky a deníky. Na jejich základě Mandelu usvědčila ze sabotáže a odsoudila ho k doživotnímu vězení. Mandela se z vězení dostal až po 27 letech.

Dokumenty z londýnského Národního archivu dokládají, že Britové Mandelu sledovali, když rok předtím navštívil dnešní Botswanu, tehdejší britský protektorát. Británie a USA měly obavy z vazeb Afrického národního kongresu na komunistickou stranu. CIA už v minulosti opakovaně čelila obviněním z toho, že o činnosti ANC informovala jihoafrické bezpečnostní služby. 

Sir Bob Hepple, který Mandelu hájil, když poprvé stanul před soudem, a který byl také mezi zatčenými z Liliesleafu, je přesvědčený, že britské tajné služby (domácí MI5 a zahraniční MI6) spolupracovaly s apartheidním režimem: "Víme, že MI5 spolupracovala s jihoafrickou policií. Když jsem přijel do Británie a musel jsem žádat o politický azyl, to bylo v prosinci 1963, byl jsem vyslýchán někým z ministerstva vnitra, zřejmě byl z MI5. Bylo jasné, že ví věci, které se mohl dozvědět jenom od jihoafrické policie."

Zakladatel nadace Liliesleaf Trust Nic Wolpe, jehož otec byl v roce 1963 mezi zatčenými, potvrdil, že sousedé v okolí farmy skutečně viděli dva muže s dalekohledy, kteří lezli na telegrafní sloupy. Wolpe nicméně nevěří tomu, že by Britové předávali informace jihoafrické policii. Ta si totiž neuvědomovala plnou důležitost setkání na farmě, dokud na ní nezasáhla. 

Symbol boje proti apartheidu Nelson Mandela, kterému 18. července bude 95 let, momentálně už měsíc pobývá v nemocnici v Pretorii. Kvůli těžké plicní infekci musí být napojen na přístroje. Jeho stav je poslední dva týdny kritický, ale stabilní. 







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jedenáctiměsíční Charlie Gard trpí MDDS
Britští rodiče nevyléčitelně nemocného chlapce vzdávají jeho léčbu

Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda již netrvají na experimentální léčbě a chtějí se s lékaři dohodnout na tom, jak by...  celý článek

Ilustrační snímek
Sbohem, armádo. Reforma britských vojsk drhne, zájem rezervistů uvadá

Velká Británie se potýká s klesajícím zájmem lidí o obranu vlasti. Podle statistiky ministerstva obrany klesá zejména počet těch, kteří se chtějí stát...  celý článek

Ruské letouny na základně Hmímím v Sýrii (22. října 2015)
Rusové hádají, kolik je stojí válka v Sýrii. Zbrojovky očekávají žně

Vojenské angažmá v Sýrii vyšlo ruskou státní kasu za jednadvacet měsíců na 108 až 140 miliard rublů (tedy 41 až 54 miliard korun). S takovým odhadem přišli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.