Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

MI6 připravila před válkou útěk plukovníka Moravce, odhalily archivy

  18:15aktualizováno  18:15
Britská špionážní služba MI6 v březnu 1939 těsně před německým obsazením Československa dopravila do Londýna šéfa československé vojenské rozvědky Františka Moravce i jeho archiv. Vyplývá to z historie MI6, kterou na základě archivů této služby sepsal historik Keith Jeffery.

Historik Keith Jeffery představil svou knihu o historii britské špionážní služby MI6. | foto: AP

Podle knihy najala MI6 14. března 1939 letadlo a dopravila do Londýna Moravce a deset jeho nejbližších spolupracovníků. Den poté obsadili nacisté zbytek Čech a Moravy, který zůstal po záboru Sudet.

Šéf pražského oddělení MI6 Harold Gibons požádal 14. března londýnské ústředí o mimořádné výdaje - 1 000 dolarů a 200 liber - na tuto "dramatickou operaci". Oznámil také, že převzal Moravcovy "nejdůležitější zpravodajské archivy", uvádí kniha.

V následujících dvou týdnech Gibons propašoval Moravcův archiv do Británie pomocí královských kurýrů a v diplomatických zavazadlech. Sám Gibons a zbývající agenti MI6 odjeli z Prahy 30. března 1939.

MI6: dějiny Britské tajné služby

Kniha MI6: The History of the Secret Intelligence Service, 1909-1949 zachycuje prvních 40 let existence špionážní služby všeobecně známé jako MI6. Oficiálně se nicméně jmenuje Britská tajná služba (SIS) a až do 80. let vláda oficiálně nepotvrdila její existenci.

Nyní vedení MI6 poskytlo Keithu Jefferymu přístup do svých archivů. Bývalý šéf MI6 John Scarlett, který stál před pěti lety u zrodu celého projektu, dnes na tiskové konferenci zdůraznil, že je to jednorázový projekt a nejsou plány na další pokračování dějin zahraniční špionážní služby. Jeffery byl omezen rokem 1949, aby jeho práce neohrozila identity pozdějších agentů.

Po útěku do Londýna vedl Moravec československé zpravodajské operace z Británie. Kniha otiskuje fotografii, na níž jsou ve větší společnosti československý prezident Edvard Beneš, Gibons i Moravec.

Podle Jefferyho knihy si MI6 cenila informací důstojníka německé armády Paula Thümmela, který pracoval právě pro Moravce. Podobně díky blízkým vztahům Gibonse s Moravcem podědili Britové československé zpravodajské zdroje v Maďarsku.

Ústředí SIS povolilo Gibonsovi navázat přímé kontakty s Moravcem začátkem roku 1938, především kvůli sledování pohybu německých vojsk. Britové prý byli spokojeni s informacemi od Čechů, například o pohybech německých vojsk v Rakousku. Spolupráce byla natolik těsná, že jeden československý vojenský kontakt byl během mnichovské krize sice roztrpčen zradou spojenců, ale ujistil Gibonse, že ať rozhodnou politici cokoli, "naši spolupráci" to neovlivní, píše se v knize.

Britští zpravodajci radili svolit k odstoupení Sudet

Značnou pozornost Jeffery věnuje právě období před podpisem Mnichovské dohody, ve které Německo, Itálie, Británie a Francie rozhodly o předání části československého pohraničí s německou menšinou Německu. Zdůrazňuje, že britská vláda se tváří v tvář složitému problému snažila získat rady z nejrůznějších zdrojů. SIS, jejímž posláním bylo jen poskytovat tajné informace, byla tehdy "mimořádně a zřejmě poprvé" požádána o politickou radu.

Výsledkem byla zpráva šéfa politické sekce SIS Malcolma Woolcombea nazvaná Co bychom měli dělat? Mezi jinými doporučil "mírové oddělení sudetských oblastí od Československa a jejich připojení k Německu". Podle něj to jen předcházelo "nevyhnutelnému" vývoji. Jednotu a bezpečnost Československa není možné udržet v jakémkoli uspořádání, které by ponechávalo sudetské Němce ve státě, uváděla zpráva, kterou schválil i tehdejší šéf SIS Hugh Sinclair.

Podle Jefferyho není jasné, jaký vliv přesně dokument měl, ale "zjevně odpovídal většinovému názoru ve vládě". Kniha také uvádí, že Sinclair ochotně dával politikům rady podporující politiku appeasementu, tedy ustupování Hitlerovi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Teroristický útok v centru Barcelony vyvolal paniku  (17. srpna 2017)
Při teroristickém útoku v Barceloně zemřelo 13 lidí, raněných je na 100

V centru Barcelony najela ve čtvrtek navečer dodávka do davu lidí. Katalánská policie už potvrdila, že šlo o teroristický útok. Před půl devátou večer pak...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.