Přestože je rozhodnutí sestřelit civilní letadlo rozsudkem smrti pro stovky nevinných lidí, může podle bývalého šéfa generálního štábu Jiřího Šedivého nastat okamžik, kdy to bude nutné. Příkladem je podle něho situace, kdy letadlo míří jako zbraň na Pražský hrad či na jadernou elektrárnu.
V sousedním Německu sestřelení uneseného letadla zatím není možné, ale spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble se snaží prosadit změnu. Navrhuje změnit ústavu a eventuální krajní situaci řešit radikálně – unesený stroj sestřelit.
Dosud v Německu existuje praxe, podle které v případě hrozícího napadení státu musí o obraně rozhodnout Spolkový sněm. Pokud se nemůže sejít, musí obranu schválit alespoň poslanci bezpečnostního výboru obou komor parlamentu. Pakliže už došlo k napadení Spolkové republiky, vyhlašuje případ obrany státu prezident.
Zatímco Německo vzrušeně debatuje, mnoho evropských zemí už má v této problematice jasno i bez kontroverzních diskusí. Britské stíhačky jsou prakticky každý měsíc v akci, aby kontrolovaly podezřelá letadla v britském vzdušném prostoru.
Podobně to funguje také v Rusku, není však zcela jasné, kdo může vydat rozkaz k zásahu. Francie podobný zákon přijala ještě před teroristickými útoky na Spojené státy 11. září 2001.
Hlouběji se tématu věnuje dnešní MF DNES
