Na českém venkově, kde žije 3,4 milionu lidí, přitom nelze obecně hovořit o masivním vylidňování. Nicméně každá vesnice, kde je méně než dvacet obyvatel, může být v budoucnosti při shodě událostí ohrožena. To ostatně znají v Portugalsku, ve Španělsku či Francii, kde nejmenší venkovská sídla už zanikla. A vědí to i německé a rakouské obce, které se snaží lákat Čechy a Poláky.
„U nás nejsou větší oblasti, kde by se mohlo v blízké budoucnosti stát to co ve Španělsku. Přesto jsou k problémům náchylnější obce v takzvané ‚vnitřní periferii‘, jež se táhne od Manětína severně od Plzně přes Rokycansko, Příbramsko, Sedlčansko, Voticko k hornímu toku Sázavy až na Vysočinu. Tam jsou obce, jež mívaly dvě stě obyvatel a teď jich nemají ani padesát,“ popisuje Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Oblast, sledující hranice krajů, je daleko od větších měst, členitý terén a nadmořská výška historicky zabrzdily rozvoj zemědělství. Aby si tyto obce zajistily budoucnost, měly by podle expertů vsadit na příjemnější prostředí, nižší ceny pozemků a posilovat dosud přežívající vztahy mezi lidmi. „Mnohem užší venkovská společnost může snadněji společně uspořádat fotbalový turnaj, hasičský bál nebo opravit zvoničku. To jde v relativně anonymizovaném městě velmi obtížně,“ říká Perlín.
První obranou proti zániku je tedy posilování pospolitosti v obci i mezi vesnicemi v malém regionu. Druhým hlavním nástrojem je obnova pracovních příležitostí. Na venkově zatím existují pracovní místa především v obchodu a ve veřejné správě. V zemědělství pracuje asi 120 tisíc Čechů.
Budoucnost je však prý v řemeslnických dílnách, opravnách a rodinných farmách, jež mohou obnovit nejen ekonomickou soběstačnost vesnic, ale mohou je i zachránit před zánikem. „Posílit se musí zejména malé a střední firmy a samozřejmě i služby, jako je doprava, možnost vzdělání či kulturního vyžití,“ dodává Petr Wija z fakulty humanitních studií.
Je to jednoduchá rada pro politiky. Těžší bude praxe, která by se měla dle expertů držet motta: Čím více lidí v obci, kde bydlí, i pracuje, tím lepší k ní mají vztah a na venkově jsou stabilněji ukotvení.
