MF DNES je má k dispozici. Tošovský se podle nich stal spolupracovníkem StB v říjnu 1986 z titulu své funkce, kdy pracoval jako poradce předsedy Státní banky československé (SBČS). Podle spisů se s StB stýkal minimálně dva roky.
"Součinnost s ním bude bez problémů. Má nezbytnou odbornou kvalifikaci, chápe význam této součinnosti pro SBČS a československou ekonomiku a má o tuto práci zájem. Důležité je, že tyto záležitosti vidí a chápe také ve správných stranicko-politických souvislostech," napsal o Tošovském jeho řídící důstojník Sojka.
Tošovský nyní žije ve Švýcarsku, kde šéfuje Institutu pro finanční stabilitu, což je součást světové Banky pro mezinárodní platby.
MF DNES se ho snažila opakovaně kontaktovat. U jeho asistentky v sídle banky v Basileji nechala redakce dva vzkazy, aby Tošovský věděl, na co se ho chce redakce zeptat.
"Nebudu se k tomu vyjadřovat," vzkázal pak přes asistentku. O jeho spolupráci s StB se zatím nevědělo. Řada expertů se dosud vždy pozastavovala jen nad tím, jak mohl StB uniknout, když byl v roce 1989 vyslán do Londýna na post náměstka ředitele pobočky Živnostenské banky.
Tošovský neprošel "klasickým úředním řízením", během kterého by spolupráci musel podepsat. Pro styk s StB ho předurčovala jeho funkce: jako poradce šéfa SBČS to měl "v popisu práce".
Proto se jeho jméno neobjevilo v seznamech spolupracovníků StB a proto se také může prokazovat čistým lustračním osvědčením.
Hlouběji se tématu věnuje dnešní MF DNES.
