Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

MF DNES: Čech bojující na Ukrajině riskuje tvrdý trest

  2:33aktualizováno  2:33
Vysoký tmavovlasý muž v maskáčové uniformě, který se představil jako Ivo Stejskal z Brna, se stal hvězdou ruských médií. Na videu televize První kanál mluví o tom, že čtrnáct dní cestoval přes celou Ukrajinu do Doněcka, aby mohl bojovat a chránit Donbas na straně ruských separatistů.

Čech Ivo Stejskal vystoupil během protestu horníků v Doněcku (18. června) | foto: Youtube.com

Jeho návrat domů už tak slavný být nemusí. Podle oslovených právníků mu totiž za účast v bojích na Ukrajině může hrozit v Česku trest. Česká televize uvedla, že Ivo Stejskal dříve pracoval jako učitel tělocviku na základní škole v Brně.

Není zatím jasné, jak dalece se do konfliktu zapojil. Postih by mu však podle ministerstva spravedlnosti mohl hrozit už za to, že se začlenil do separatistických jednotek. „Za jistých okolností by mohlo dojít ke spáchání trestného činu služby v cizích ozbrojených silách,“ uvedl Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva. V takovém případě by mu hrozilo až pět let vězení.

Podle advokáta specializujícího se na trestní právo Tomáše Gřivny musí dodržovat ukrajinské zákony, vedle toho však jako český občan podléhá stále i tuzemskému trestnímu zákoníku. „Pokud se tam dopustí třeba i výtržnictví, poškozování cizí věci, usmrcení, tak na něj český trestní zákoník dopadne,“ míní Gřivna. V nejkrajnějším případě by se jej mohl dotknout i paragraf o teroristickém útoku, který se výslovně vztahuje i na cizí země a hrozí za něj až patnáct let, případně výjimečný trest.

I kdyby se však Stejskal ničeho nedopustil, riskuje minimálně pozornost Bezpečnostní informační služby. „Snažíme se dělat opatření, abychom věděli o tom, zda se nějací radikálové, kteří bojovali v zahraničí a získali tam výcvik a zkušenosti, vracejí do republiky. Existuje riziko, že by i u nás mohli podniknout násilné akce,“ vysvětluje mluvčí BIS Jan Šubert.

Zeman zamítl službu v Sýrii

České úřady nedokážou říct, zda se jedná o ojedinělý případ, nebo zda se konfliktu na Ukrajině, případně i jinde účastní více Čechů. Podle zákona nesmějí čeští občané působit v armádách mimo země NATO bez svolení prezidenta. Prezidentská kancelář eviduje od roku 2005 pouze čtyři podobné případy. Dva z nich, které se týkaly irské armády, prezident Václav Klaus schválil a kývl i na žádost o vstup do australských ozbrojených sil.

Jeho nástupce Miloš Zeman však poslední žádost z loňského podzimu zamítl. „Žádost se vztahovala k ozbrojeným silám Syrské arabské republiky. Této žádosti pan prezident, po posouzení všech souvisících okolností, nevyhověl,“ uvedl mluvčí prezident Jiří Ovčáček.

Právě válka v Sýrii a Iráku je v současnosti velkým problémem v Německu. Podle tamních úřadů  bojuje na Blízkém východě až 320 německých občanů.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.