Trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu propustil dvojici souzených...

Trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu propustil dvojici souzených symbolů balkánských válek 90. let - Vojislava Šešelje (vlevo) a Gorana Hadžiće. | foto: iDNES.cz

Diagnóza: rakovina. Haag pustil už druhého zloducha balkánských válek

  • 53
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii propustil z vazby někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiče. Podle lékařů má neléčitelný nádor na mozku. Loni na podzim byl kvůli neléčitelné formě rakoviny propuštěn i lídr srbských ultranacionalistů Vojislav Šešelj.

O propuštění někdejšího vůdce chorvatských Srbů Gorana Hadžiće rozhodl v pondělí odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) na základě posudků lékařů. Ti loni v listopadu konstatovali, že pro válečné zločiny stíhaný Hadžić má nádor na mozku v konečném stádiu. Podle lékařů mu zbývá rok až dva života.

Šestapadesátiletý Hadžić byl kvůli své nemoci propuštěn do Srbska do konce května. Soudci mu ale dovolili pobývat jen v Novém Sadu, kde by měl také ve specializovaném ústavu pokračovat v léčbě. Po uplynutí této doby by se měl do Haagu opět vrátit. Po dobu svého pobytu v Srbsku má zakázáno jakkoli kontaktovat případné svědky v procesu i média a musí úřadům odevzdat svůj pas.

Hadžić je viněn ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v 90. letech, zejména etnických čistek namířeným proti Chorvatům a nesrbským obyvatelům žijícím na území vzbouřenecké Republiky Srbská Krajina. Obvinění se dotýkají mimo jiného také východochorvatského Vukovaru, který byl při obléhání srbskými vojsky prakticky zcela zničen.

Hadžić byl druhým prezidentem vzbouřenecké Republiky srbská Krajina, kterou vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové poté, co se Chorvatsko téhož roku jednostranně odtrhlo od Jugoslávie. Hadžić byl zadržen v červenci 2011 v Srbsku po sedmi letech strávených na útěku jako poslední ze 161 lidí obžalovaných u haagského tribunálu.

Do Haagu už se nevrátím, vzkázal tribunálu Šešelj

Už loni v listopadu haagský tribunál dočasně propustil do Srbska předáka srbských ultranacionalistů Vojislava Šešelje. Důvod byl stejný jako u Hadžiće: rakovina. Šešelj se ale po uplynutí stanovené lhůty vrátit odmítl. Obžaloba nyní tlačí na tribunál, aby neprodleně nařídil jeho návrat.

Tribunál si proto minulý týden vyžádal zprávu od srbských lékařů o zdravotním stavu Šešelje. Ten ale údajně její poskytnutí nedovolil. Šéf politikova lékařského týmu Milovan Bojić v úterý listu Danas řekl, že stav pacienta se zhoršil. Upřesnil, že Šešelj má nádor v dosud neoperované části tlustého střeva a dva karcinomy na játrech.

Šedesátiletý politik by proto měl podstoupit další operaci, ale ještě předtím chemoterapii. Tu prý odmítá, dokud na něj bude Haag naléhat, aby se vrátil.

Šešelj na sklonku 80. let založil Srbskou radikální stranu, která v 90. letech během balkánských válek hájila zájmy srbského obyvatelstva a rekrutovala dobrovolníky do bojů. Sám politik všechna tato obvinění odmítá. Do Haagu se sám dobrovolně vydal v roce 2003.

Po svém návratu do Srbska si Šešelj již několikrát zajistil místo na předních stránkách místního tisku, když prohlásil, že se zpět k tribunálu nikdy nevrátí, nebo když demonstrativně spálil americkou a chorvatskou vlajku. Šešelj se tak přičinil o diplomatickou roztržku mezi Bělehradem a Záhřebem.

Pod tlakem se kvůli Šešeljovi ocitá zejména srbský premiér Aleksandar Vučić. Dnes reformní a spíše proevropsky orientovaný politik býval před lety vrcholným členem Šešeljovy ultranacionalistické partaje. Stejně tak býval jejím členem nynější prezident Tomislav Nikolić. Oba ze strany ale vystoupili poté, co se se Šešeljem, který stranu formálně dál řídil z Haagu, nepohodli.

Šešeljův návrat k tribunálu srbská vláda odmítá s poukazem na to, že není vyléčený a léčení byl přitom důvod, proč ho tribunál do Srbska poslal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video