samozřejmě když přeje počasí.
Stanice se sice dala na nebi spatřit i v předchozích dnech, ale jen po kratičkou dobu a ještě většinou zůstávala poměrně nízko nad obzorem. Nyní však bude viditelná více než nejjasnější hvězda či planeta, byť jen po několik minut. Minulý týden totiž namontovali američtí astronauti první pár slunečních baterií, které se podařilo roztáhnout na plnou délku 33 metrů a rozpětí téměř 73 metrů. Při šířce přes 11 metrů představují dosud nejrozměrnější plošnou konstrukci vypuštěnou lidmi na oběžnou dráhu kolem Země. Později stanice dostane ještě tři další baterie. Díky této obrovské ploše nových panelů vzrostlo množství slunečního záření, které se od kosmické stanice odráží, takže když je stanice vhodně natočena, stává se jasným objektem. Vzhledem k roční době je nyní Slunce v noci hluboko pod obzorem, a proto většina pozorovatelných přeletů ISS nad Českem probíhá podle jediného scénáře: stanice se objeví nad jihozápadním až jižním obzorem, pomalu šikmo stoupá zprava doleva a pak se náhle ztratí, aniž by zalétla za obzor, protože zmizí v zemském stínu. Kosmická stanice obíhá kolem Země po dráze, která má sklon k rovníku 51,6°. To znamená, že postupně přelétává nad těmi oblastmi Země, které leží mezi 51,6° severní a jižní šířky, tedy i nad Českou republikou. Jeden oběh kolem Země vykoná asi za 92 minut. Za tuto dobu se Země otočí přibližně o 23° směrem na východ. Stanice se proto "nevrátí" nad stejné místo, ale přelétne o těch 23° západněji. Rovina dráhy se navíc různými vlivy stáčí, takže noční přelety nad Českou republikou se opakují jen přibližně deset dní ve večerních hodinách, pak se přesunou na druhou polovinu noci a po zhruba třech týdnech přelétá stanice Evropu ve dne a není vidět. Atmosféra je sice ve výšce 380 km velmi řídká, avšak i tak stanici brzdí a její dráha se proto snižuje o půl až půldruhého kilometru za týden a úměrně tomu se zkracuje doba oběhu. Proto je třeba čas od času udělat korekci dráhy a stanici "vystrkat" zpět do původní výše, jinak by brzy spadla na Zemi. To vše - brzdění i korekce dráhy - znemožňuje skutečně dlouhodobé předpovědi viditelnosti, které je pak možné spočítat na základě údajů z americké kosmické agentury NASA jen na několik dní dopředu. (Podrobně najdete časy přeletů na internetové stránce www.idnes.cz v rubrice PC a technika.)
Autor je spolupracovníkem redakce
Nejlepší viditelnost kosmické stanice
Pátek 15. 12.: od 18:30:54 do 18:32:50 h. bude středně vysoko nad jihozápadním obzorem.
Sobota 16. 12.: od 17:28:31 do 17:32:46 na jihozápadě až východě vysoko nad obzorem.
Neděle 17. 12.: od 18:01:23 do 18:04:36 na východě téměř v nadhlavníku.
Pondělí 18. 12.: od 16:58:46 do 17:04:22 vysoko na východě a od 18:34:30 do 18:36:21 středně vysoko na západě.
Úterý 19. 12.: od 17:31:40 do 17:36:04 projde stanice nadhlavníkem od západu na severovýchod.
Středa 20. 12.: od 18:04:41 do 18:07:42 na západě až severu velmi vysoko nad obzorem.
Čtvrtek 21. 12.: od 17:01:43 do 17: 07:19 na západě až severovýchodě velmi vysoko nad obzorem.
Poznámka: časy jsou vypočítány pro střední Čechy, na ostatních místech republiky se budou o několik vteřin lišit.
- pátek 15. prosince 2000
