„Když pátráme po dětech, vždy to vnímám velice citlivě, a to jako otec od dětí, ale i profesně. V rámci policie je těmto případům dána naprostá priorita, snažíme se co nejdříve zjistit maximum informací, abychom mohli ihned zahájit pátrání,“ uvedl vedoucí odboru pátrání policejního prezídia Vratislav Grégr.
V hledáčku policistů je stále například Veronika Seredová a Klára Hentschelová. Obě jsou nezvěstné od letošního února. Policie zatím marně pátrá také po dalších zhruba osmnácti dětech mladších 15 let, které za nevyjasněných okolností v uplynulých dvaceti letech zmizely a dosud se o nich nic neví.
Pohřešované děti v Česku |
Čeští policisté se i tak v rámci Evropy řadí na přední místa v úspěšnosti při nalezení ztracených dětí. Podle mluvčí policejního prezidia Vlasty Suchánkové zůstává nevyřešená pouze zhruba jedna tisícina případů.
Zásadním posunem podle policistů bylo vytvoření „národního koordinačního mechanismu pátrání po pohřešovaných dětech“ v roce 2010. Policisté v jeho rámci vyhlašují okamžitě pátrání pomocí médií.
„Prostřednictvím tohoto mechanismu jsme doteď vyhlašovali pátrání po více jak stovce dětí,“ sdělil Grégr. Procento vypátraných dětí je podle něj téměř stoprocentní. „Navíc oceňuji, že veřejnost vnímá každé zveřejněné pátrání velice vážně. Tento proaktivní způsob nám velmi pomáhá a veřejnosti za to patří velké poděkování,“ doplnil Grégr.
Od loňského roku v Česku funguje také evropská krizová linka s telefonním číslem 116 000, určená především pro rodiče pohřešovaných dětí, a k odběru informací o dětech v ohrožení se zároveň kdokoliv může přihlásit i na policejním webu.
„Se zvláštním zřetelem jsou řešeny především případy zmizení dětí, při kterých je bezprostředně ohroženo zdraví nebo život,„ dodala Suchánková. Nezřídka jsou to děti, které v minulosti nikdy pohřešované nebyly. Pátrací týmy podle ní nicméně až z osmdesáti procent zaměstnávají hlavně takzvaní „notoričtí útěkáři“ z různých výchovných zařízeních.
Pomněnkový den vyhlásil už Ronald Reagan
Mezinárodní den pohřešovaných dětí neboli Pomněnkový den se do českého povědomí zapsal poprvé v roce 2004. Ve světě si tento den připomínají od roku 1983, kdy jej jako vzpomínkový označil tehdejší americký prezident Ronald Reagan.
Prvotním impulsem pro jeho vznik bylo ztracení šestiletého Etana Patze v New Yorku. Ztratil se při první samostatné cestě do školy 25. května 1979. Jeho rodiče spustili pátrací akci, která v historii neměla obdoby. Fotografie jejich syna se objevila na krabicích od mléka po celých Spojených státech. Malého Etana však už nikdy neviděli.
