Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi mamuty byli ryšavci i blonďáci

  17:19aktualizováno  17:19
Mamuti možná nehýřili všemi barvami duhy. Rozhodně však byli barevnější, než jak to naznačují jejich dosavadní vyobrazení. Srst těchto vymřelých zvířat nebyla jen tmavohnědá: pravděpodobně bychom mezi nimi našli i černé, rudosrsté nebo úplně světlé kusy.
Rekonstrukci DNA mamuta umožnily nové vědecké metody. Ilustrační foto.

Rekonstrukci DNA mamuta umožnily nové vědecké metody. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Podle časopisu Science to zjistili němečtí vědci z Ústavu Maxe Plancka v Lipsku.

Z kostí mamuta, který zemřel před 43 tisíci lety, se jim podařilo rekonstruovat jeden gen. Shodou okolností to byl gen, který u řady savců včetně lidí ovlivňuje barvu ochlupení či pokožky.

Byl to husarský kousek: po desetitisících let zůstaly v kostech jen zlomky DNA, která je základem genů. Poskládat z nich něco rozumného je velmi obtížné.

Rekonstrukce byla možná díky novým metodám, vyzkoušeným už dříve u jeskynních medvědů. Němečtí vědci odhalili hned dvě varianty genu – první mamutům dávala tmavé zbarvení, jaké známe třeba z obrazů Zdeňka Buriana.

Druhá varianta téhož genu Mc1r dovolovala, aby srst byla světlejší – buď tmavě ryšavá nebo rovnou světlá až bílá.

Dnes je těžké říci, jakou výhodu mohla světlejší barva mamutům poskytovat. Skrýt je asi nemohla. "Byli moc velcí – i blonďatý mamut by se dal snadno zpozorovat," vysvětluje doktor Michael Hofreiter, jeden ze dvou vedoucích vědeckého týmu, který provedl rekonstrukci mamutího genu.

Mohutní savci, žijící do konce poslední doby ledové v chladných stepích Eurasie, možná prodělávali podobnou proměnu jako arktická zvířata: lední medvědi mají také světlejší srst než huňáči, jako byl Bruno, medvěd nedávno zastřelený v Německu. - více o Brunovi zde

Rozdílné fungování genu snad nemělo na mamuty podobný účinek jako na lidi. U nich genMc1r neovlivňuje jen barvu kůže a vlasů. Způsobuje také, že lidé se světlejší pokožkou jsou citlivější na slunce a snadněji dostanou rakovinu kůže.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.