K útokům se měl Mohamed propůjčit v roce 1983. Tehdy podnikl bombové atentáty na americký a francouzský zastupitelský úřad v Kuvajtu. Při atentátech zahynulo pět lidí a dalších 86 bylo zraněno.
Kuvajtský soud Mohameda odsoudil k trestu smrti, ale ten se před rozsudkem stihl uklidit do bezpečí. Poté spáchal i další zločiny. Unesl letadlo a pokusil se o atentát na kuvajtského prince.
Americká zpravodajská služba tvrdí, že právě tento Mohamed dnes sedí v iráckém parlamentu a dokonce je členem vládní koalice premiéra Núrí Málikího.
Podle Američanů také podporuje šíitské ozbrojence a pracuje v Iráku jako agent Íránu.
"Nechceme, aby se stal z parlamentu úkryt pro zločince nebo stíhané," řekl televizi CNN premiér Málikí. "To je názor vlády, ale parlament je zodpovědný," dodal.
Právě parlament totiž bude rozhodovat o Mohamedově osudu. Dosud ho chrání poslanecká imunita a nemůže být vydán vyšetřování. Imunity ho mohou zbavit jen jeho kolegové.
Premiér dodal, že celá situace je zahanbující - nejen pro iráckou vládu, ale i pro Američany, kteří ji podporují.
