Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mexičtí Indiáni chtěli mobily, horská vesnice si vytvořila vlastní síť

  20:54aktualizováno  20:54
Zástupci obce Talea de Castro v mexickém pohoří Sierra de Juaréz roky marně žádali telefonické společnosti o pokrytí jejich území. Firmy odmítaly, bylo to pro ně nevýhodné. Místní Indiáni si tak s pomocí dvou "gringů" vytvořili vlastní komunikační síť. A volání teď mají levnější než v jiných částech země.

Vesničanům se podle Blooma investice brzy vrátí. Vytvoření sítě stálo 25 tisíc dolarů (asi 480 tisíc korun). | foto: Profimedia.cz

Dostat se do vesnice Talea de Castro není nic snadného. Člověk nejdřív musí do Oaxaky, hlavního města stejnojmenného mexického státu, a tam si počkat na autobus do hor. Když vydrží, čeká ho nejméně pětihodinové kodrcání cestami plnými děr a závěrečným stoupáním serpentinami tamního pohoří Siera de Juaréz.

Takřka nedotčenou krajinu sem tam přeruší několik domků a barevné prádlo na šňůrách, zkrátka drobné vesnice rozsypané v horách. Jednou z nich je i Talea de Castro, která se až dosud od těch ostatních nijak zvlášť nelišila. Nyní už ano a zásadně. Tamní obyvatelé, v naprosté většině indiáni z kmene Zapatéků, si mohou od úterka volat mobilním telefonem.

Kde vzít 10 tisíc uživatelů

Místní o mobilní pokrytí žádali několik let. Na radnici jsou uloženy kopie dopisů, které vedení vsi poslalo různým mexickým telefonickým společnostem a prosilo o "signál". Taleaští psali třeba společnosti Telmex, která patří Carlosu Slimovi, muži, jehož časopis Forbes označil jako nejbohatšího člověka na světě. A psali i další velké firmě Telcel, jenže marně.

"Požadovali po nás, abychom jim zaručili deset tisíc uživatelů, jenže to jsme nemohli splnit. Naše vesnice je malá," řekl stanici BBC Wilfrido Martinez z obecního úřadu. A dodal, že v Talea de Castro žije 2 500 lidí.

"Chtěli jsme to moc, takže jsme v horách hledali nějaké místo, z nějž by pokrytí dosáhlo i do vzdálených vesnic, abychom získali kýžených deset tisíc lidí. Jedno takové jsme i našli, jenže se k němu nedalo dostat," popisoval strastiplné putování za mobilem. K místu by se musel vyhloubit tunel ve skále a to by bylo neúnosně drahé.

Před půl rokem však nastal zvrat. Místní se rozhodli, že si vybudují vlastní mobilní síť. K nápadu je přivedli dva "gringové", kteří jim celý plán pomohli zrealizovat. I když "gringo", neboli člověk původem z USA, je jen jeden z dvojice - Peter Bloom.

Technik, který dlouhá léta pracoval s mexickými přistěhovalci a jenž nyní pracuje pro americkou neziskovku Colectivo Rhizomatic. Ten druhý je Ital z Janova, Xabi, který už několik let cestuje po Mexiku. Bloom projekt vymyslel a do šesti měsíců se podařilo v odlehlé vesnici vybudovat pevnou anténu.

Projekt si z 80 procent zafinancovala vesnice a místní si také stanovili pravidla telefonování. "Na schůzi jsme se shodli, že dovolíme jen pětiminutové volání, aby se nepřetížily linky," vysvětlila místní obyvatelka a koordinátorka Keila Metsulemet Ramírezová. Lidé si prostě mají mezi sebou volat, jen v naléhavých případech.

"Pokud to nebude nic nutného, budeme samozřejmě i nadále upřednostňovat hovor tváří v tvář. Nechceme přijít o naši slovesnost," dodala Ramirézová podle BBC.

Místní hovory (po vesnici) jsou zadarmo, stejně jako smsky, u kterých navíc není stanoven žádný limit. Za volání mimo vesnici se platí, telefonát však vyjde levněji než s běžnou společností, a to i volání do zahraničí.

"Mluvil jsem s příbuznými ve Spojených státech a pět minut mě stálo čtyři pesa. Dříve při volání z budky to bylo třicet až čtyřicet pesos, " řekl Martínez z úřadu. Čtyřicet pesos je zhruba šedesát korun.

Vesničanům se podle Blooma investice brzy vrátí. Vytvoření sítě stálo 25 tisíc dolarů (asi 480 tisíc korun), její hodnotu však Bloom vyčíslil na 250 tisíc dolarů. Američan zároveň přiznal, že je třeba ještě získat některá povolení od mexických úřadů. Vesnice ještě nemá všechna, tak se uvidí, zda se velké společnosti nebudou bránit vpádu do svého hájemství.

"Na světe jsou stovky milionů lidí bez přístupu k mobilnímu telefonu. Většinou jde,  samozřejmě, o lidi, kteří žijí v odlehlých končinách. Myslím, že velké společnosti v Mexiku nejdou na venkov proto, že se jim to ekonomicky nevyplatí," řekl Bloom. "To, co jsme tady vytvořili, by však mohlo sloužit jako model pro další mexické vesnice. A nejen pro ně, i pro další místa ve Střední Americe i na celém světě, " dodal Američan.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.