Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Metro slaví výročí, vstoupilo do „Kristových let“

  10:01aktualizováno  10:01
Pražané jezdí metrem už více než tři desetiletí. První vlaky vyrazily po trase C mezi dnešními stanicemi Florenc a Kačerov už 9. května 1974. Dnes má podzemní dráha v hlavním městě tři trasy a čtyřiapadesát stanic.

Slavnostního otevření nového metra se 9. května 1974 zúčastnil i tehdejší šéf KSČ Gustáv Husák. | foto: ČTK

Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice Budějovická. Tato obyčejná, ale pro pražskou dopravu důležitá věta se poprvé ozvala z reproduktorů metra před třiceti třemi lety, 9. května 1974.

"Začátek metra byl největší přelom v dopravní historii města," říká historik dopravy Pavel Fojtík. Dnes si asi jen těžko dokážeme představit dopravu v Praze bez podzemní dráhy.

"Pražská doprava byla před vznikem metra extrémně přetížená, v mnohém připomínala situaci ze srpna 2002, kdy metro vyřadila velká voda," vzpomíná Fojtík.

Stačí si jen uvědomit, že všichni, kdo cestovali z Prahy 4 do centra, museli tehdy projet Bělehradskou ulicí nebo přes Karlovo náměstí, protože Nuselský most neexistoval. Centrem města jezdily kromě tramvají i autobusy.

Skutečný start byl o den později
Slavnostní otevření nového metra se odehrálo ve stanici Kačerov, kde tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák slavnostně přestřihl pásku. První souprava obsazená pouze vybranými hosty se tak mohla vydat na jízdu směrem do centra.

"První den bylo pro obrovský zájem návštěvníků metro jen pro zvané. Lidé dostávali kartonové lístky s vyznačenou hodinou, kdy se mohli metrem svézt," vzpomíná Fojtík. Skutečný začátek provozu se tak odehrál až o den později, kdy v pět ráno začalo metro normálně vozit cestující do práce.

Tehdejší metro bylo úplně jiné než dnes. V roce 1974 se do něj vstupovalo turnikety, do kterých se vhazovala korunová mince. Také cestujících bylo z dnešního pohledu méně – z Kačerova na Sokolovskou (stanice Florenc se tak jmenovala až do roku 1990) jezdily soupravy pouze se třemi vagony.

Na dnešní počet pěti se rozrostly až o pět let později. Také zaměstnanci metra vypadali jinak – jejich uniformy měly na rozdíl od modrých uniforem ostatních zaměstnanců Dopravního podniku hnědou barvu.

Metro také v mnohém připomínalo vlak, na každém nástupišti totiž stával výpravčí se zelenou plácačkou.

K datu 9. květnu 1974 se pojí i další velké změny v pražské hromadné dopravě, se zahájením metra přestali jezdit průvodčí v tramvajích. Do muzea se také odebrala poslední z tramvajových souprav, které jsme dnes zvyklí vídat na turistické lince 91, a skončil také provoz tramvají v Krči a na Pankráci.

Trasy C a A se prodlouží
Pražské metro však není jen historie. Příští rok svoji konečnou podobu získá pokračování trasy C na Prosek a do Letňan. Úsek bude dlouhý čtyři kilometry a bude mít tři nové stanice – Střížkov, Prosek a Letňany.

"Skoro se mi chce slíbit, že do roka a do dne se Pražané svezou trasou C až do stanice Letňany," slibuje radní pro dopravu Radovan Šteiner. "Potom chceme co nejdříve zahájit stavbu prodloužené trasy A k ruzyňskému letišti i úplně nové trasy D," přibližuje budoucnost metra Šteiner.

Trasa D by měla ulehčit dlouhodobě přetížené trase C a povede ze stanice Náměstí Míru přes Nusle, Pankrác a Krč do Písnice. Město už dokonce vyčlenilo ve svém letošním rozpočtu 50 milionů korun na zpracování projektové dokumentace obou projektů.

Lidé, kteří cestují po Praze metrem, určitě zaznamenali i další změny. Po modernizaci vlaků na trase C a A jezdí několik nových souprav i na trase B. Do obnovy vozového parku metra totiž letos plánuje město investovat částku ve výši 1,1 miliardy korun.

Pražské metro

MINULOST
1898
– první návrh na výstavbu podzemní dráhy v Praze 1926 – studie inženýrů Lista a Belady pod názvem "Podzemní rychlá dráha pro Prahu"
1966 – zahájení výstavby první trasy metra
květen 1974 – zahájen provoz na prvním úseku metra trasy C Kačerov–Sokolovská
srpen 1978 – otevřen první úsek trasy A Leninova–Nám. Míru. Ve stanici Muzeum vznikla první přestupní stanice metra
listopad 1985 – zahájen provoz trasy B, Smíchovské nádraží–Sokolovská, stavba trvala osm let
únor 1990 – byla přejmenována většina stanic s ideologickými názvy
srpen 2002 – metro zatopila povodeň, provoz byl v obnoven až v březnu 2003, rekonstrukce metra si vyžádala náklady ve výši téměř 7 miliard korun
červen 2004 – metro začalo jezdit unikátním tunelem pod Vltavou až na Ládví
květen 2006 – poslední stanice metra – Depo Hostivař na trase A

PŘÍTOMNOST
2007
– metro má tři trasy, 54 stanic, celková délka je 54,7 kilometru. Denně přepraví více než milion osob, ročně více než 400 milionů lidí.

BUDOUCNOST
2008
– otevření dalšího úseku metra C z dosavadní konečné do Letňan. Trasa C bude z Ládví prodloužena o tři stanice.
2013 – plánované dokončení linky D. Ta by měla být vybudována v letech 2009–2013 ve směru Hlavní nádraží–Náměstí Míru–Otakarova–Pankrác–Písnice.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.