Vzpomínáte na loňskou havárii na dálnici D1, při které se na ledovce srazilo skoro dvě stě aut? Právě takové situace, při kterých se náhle změní počasí, nedokážou čeští meteorologové dostatečně přesně předpovídat. Říkají, že na to jejich starý meteorologický počítač nestačí.
Meteorologové přiznávají, že se jeho vinou spletli už několikrát. Tisíce lidí jim pak nemohly přijít kvůli škodám na majetku na jméno.
Příklad? Loni v červnu varovali osm ze čtrnácti krajů před prudkými dešti a lokálními záplavami. Jenže živelní pohroma nakonec postihla celé Česko.
Všude tam, kde hasiči kvůli chybné předpovědi s přívalovými dešti nepočítali, dosáhly ztráty na majetku lidí nesrovnatelně větších rozměrů než v místech, kde měli záchranáři pohotovost.
"Meteorologický mozek" také předpověděl přívalové deště nad polskými Katovicemi v roce 2006, ale už nepoznal, že prudké bouřky zasáhnou i Ostravsko. "Hasiči i lidé z Povodí Odry nám pak dlouho nadávali. Náš počítač ale srážky na Ostravsku už neviděl," vysvětluje náměstek ředitele ČHMÚ Radim Tolasz.
Kam míří jaderný mrak
"Zřejmě neexistuje oblast lidské činnosti, kterou by počasí více či méně neovlivňovalo, nelimitovalo anebo se jí alespoň netýkalo. Ať už jde o leteckou a silniční dopravu, zemědělství, jadernou energetiku, chemický průmysl nebo armádu," říká náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Včasná a přesná předpověď počasí je podle něho pro bezpečnost země a stabilitu hospodářství nepostradatelná zejména proto, že se mění klima, takže bouřky či orkány budou stále silnější a neočekávanější.
Ale i při nehodě v chemičce či na jaderném reaktoru mohou například i drobné chyby v odhadu síly, směru a stoupavosti větru anebo vlhkosti vzduchu znamenat vážné ohrožení životů lidí i bezpečnosti země.
"Pokud třeba z chemičky unikne jedovatá látka, musíme hasičům rychle dodat informace o tom, kam otrávený mrak směřuje a jak velkou zasáhne oblast, aby likvidace následků havárie byla co nejefektivnější," vysvětluje klimatolog.
Nový meteorologický superpočítač je potřebný i podle šéfky Úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové. "Vláda ale musí říct, zda ho k ochraně země potřebuje a jestli na něj ty peníze vůbec dá," podotýká Drábová, která spolu s Tolaszem připravuje podklady pro jednání Bezpečnostní rady státu. Potřebný špičkový software pražští meteorologové vyvinuli už vloni.
Čím se "krmí" superpočítač
Nový, výkonnější počítač může zpracovávat informace z družic, satelitů, pozemních meteostanic či balonových sond. Po rychlém vyhodnocení dat je pak schopen včas varovat hasiče a jiné záchranné složky, že Česko zasáhnou třeba lokální povodně. To nynější počítač neumí.
Vědci uznávají, že sedmdesát milionů není málo, připomínají ale, že mnohem přesnější předpověď počasí může zabránit nesrovnatelně větším výdajům při likvidaci následků povodní, bouřek či orkánů. Nemluvě o menším utrpení lidí.
Vládní ekonomové však s odkazem na hospodářskou krizi namítají, že špičkové meteorologické informace, jichž se nyní českým vědcům začíná nedostávat, je možné kupovat třeba z Německa. "Spočítali jsme, že by nás to nakonec stálo mnohem více než těch sedmdesát milionů," oponuje náměstek Tolasz.
Už dnes jeho ústav zásobuje varovnými informacemi české jednotky v Afghánistánu, které jsou ohroženy i prudkými změnami počasí.
Ministerstvo životního prostředí, pod něž meteorologický ústav spadá, na vědcovy argumenty slyší. "Samozřejmě, že jednáme o penězích, ale i o cenách služeb, které od nich zemědělci či aerolinky nakupují. Ještě nepadlo poslední slovo," říká mluvčí Jakub Kašpar.
O tom, že kvalitní informace o počasí chrání lidské životy, se nedávno přesvědčila například Francie. Orkán Klaus, který pustošil zemi tento týden, si sice vyžádal čtrnáct obětí, ale prezident Nicolas Sarkozy uvedl, že nebýt meteorologů, mohlo být mrtvých mnohonásobně více.
