Odkud a proč do Česka vtrhl orkán? A souvisí to nějak s neobvykle teplou zimou?
Laicky to lze vyjádřit jen obtížně. Ale pokusím se: může za to rozložení studeného a teplého vzduchu na severní polokouli. Jinými slovy - zavládl velký kontrast mezi chladným vzduchem arktické oblasti a tím teplým nad střední Evropou.
A teď mezi sebou tato dvě pásma studeného a teplého vzduchu "bojují"?
Pro srozumitelnost je možné takové srovnání použít. Tato dvě teplotně odlišná pásma mezi sebou "bojují", "přetahují se" a výsledkem tohoto "souboje" je, že se vytvoří nebezpečné proudění vzduchu, které teď nad Evropou získalo sílu orkánu.
Mám tomu rozumět tak, že "boj" je o to urputnější, čím teplejší vzduch v zimě nad Evropou vládne?
Ano. Ten váš "boj" je tím tvrdší, čím větší je teplotní kontrast vzdušných pásem nad Arktidou a Evropou.
Ze srážky dvou teplotně odlišných front pak vzešly i bouřky s hromobitím (prošly přes celé Česko), které jinak v zimě nebývají moc k vidění.
Nejste nad stále prudšími výkyvy počasí tak trochu bezradní? Není načase se hlouběji zabývat tím, jaké klimatické změny nás v budoucnu mohou čekat?
Bezradní nejsme a dlouhodobé předpovědi či vize o klimatických změnách jsou jednou z priorit našeho ústavu. Dokonce se jim věnují specializovaní odborníci. Lidé, kteří se například zabývají předpovědí počasí, nemají tudíž nic společného s experty, kteří mají na starosti klimatické modelování a vyhodnocování klimatu.
A co nás tedy v následujících deseti či dvaceti letech čeká, když nad tím tak bádáte?
Doufám, že nás čeká maximálně to, čeho jsme byli svědky v minulém desetiletí. To znamená: jeden rok povodně, ten druhý sucho. Jeden rok hodně sněhu, ten druhý naopak málo. Jinak řečeno: čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí.
Doufáte? Znamená to, že máte v záloze i katastrofičtější verze?
Věřím, že to nebude horší. Že povodně nebudou každý rok. Že ani sucho nebude každý rok. Ale stát se to může. Počasí může být vždy horší, než meteorologové předpokládají. Ale již to, co jsme s prudkými změnami počasí zažili v uplynulých pěti letech, je natolik špatné, že před tím už nemůžeme zavírat oči.
Před čím?
Před globální změnou klimatu.
A co ji vlastně vyvolává?
Na to panují různé názory. V každém případě lze říci, že za to může přirozené kolísání klimatu a působení lidí na atmosféru - zejména zvyšující se produkce skleníkových plynů. Diskuse mezi odborníky se vede jen o tom, který z těchto vlivů převládá. Zatím je obtížné to jednoznačně říci. Ale ať je to, jak chce, jde o společné působení těchto dvou vlivů.
V každém případě je zvláštní, že extrém následuje extrém: nejprve extrémně dlouhá zima, po ní extrémně horoucí léto, no a teď extrémně teplá zima. To je dost "ojedinělá" série, ne?
Na jeden rok je to až příliš mnoho extrémů. To je fakt. Něco podobného nepamatuji. A myslím, že ani mnohem starší kolegové z Hydrometeorologického ústavu. Počkejte... snad jen léto 1983 a následující zima: přehrady byly tenkrát suchem natolik vyprázdněné, že se začaly omezovat dodávky pitné vody. A hned nato přišla zima bohatá na sníh. S letošními výstřelky počasí se to nedá nicméně srovnávat.
Když už jsme u vzpomínek: naměřili jste někdy v historii Hydrometeorologického ústavu tak silný orkán? Na Sněžce dosáhl dokonce 216 kilometrů za hodinu.
Myslím, že tu ještě nic podobného nebylo. Zvláště když vezmu v úvahu, že orkán přešel přes celé území republiky. Jeho extrémní sílu jsme nezaznamenali - tak jako jindy - jen na hřebenech hor, ale i v nižších polohách.
Dá se opravdu říct, že to, co letos zažíváme, vypovídá o probíhajících globálních klimatických změnách?
Nepochybuji o tom. A čísla to jen dokladují. Když se podíváme na odchylky globálních teplot v posledních deseti patnácti letech, tak ty odchylky jsou výrazně kladné. To může zpochybňovat jen ignorant.
Některé katastrofické filmy předkládají hrozivé scénáře. Obrovskými sněhovými závějemi zasypaný New York, zaplavená města, zničující uragány, po nichž zůstává jen pustina. Na tohle se máme připravit?
Podobné umělecké nadsázky beru vždy s velkou rezervou. Ale záleží, jaké období vás z hlediska klimatických změn zajímá. Pokud máte na mysli následující desítky let, tak neočekávám dramatické změny. Jestliže se však budeme bavit o výhledu na stovky či tisícovky let, tak můžeme očekávat cokoliv.
Nestrašte. Co třeba?
Pravděpodobný je návrat doby ledové.
Ale znovu říkám - díváme se tisíce let dopředu.
Kde berete tu jistotu?
Geologická minulost Země nám leccos napovídá, a je tudíž celkem pochopitelné, že to, co se někdy v geologické minulosti na Zemi vyskytlo, může nastat znovu. Naše planeta se vyvíjí v určitých opakujících se cyklech.
Takže orkán Kyrill, jak ho nazvali v Německu, je ve srovnání s tím, co Zemi čeká, jen nevinný vánek?
Znovu: v následujících desetiletích bychom něčemu podobnému měli přivyknout. Orkány nebudou ve střední Evropě výjimečné. A pokud jde o několikasetletou budoucnost? V té může být síla nynějšího orkánu opravdu jen k zasmání.
Laicky to lze vyjádřit jen obtížně. Ale pokusím se: může za to rozložení studeného a teplého vzduchu na severní polokouli. Jinými slovy - zavládl velký kontrast mezi chladným vzduchem arktické oblasti a tím teplým nad střední Evropou.
A teď mezi sebou tato dvě pásma studeného a teplého vzduchu "bojují"?
Pro srozumitelnost je možné takové srovnání použít. Tato dvě teplotně odlišná pásma mezi sebou "bojují", "přetahují se" a výsledkem tohoto "souboje" je, že se vytvoří nebezpečné proudění vzduchu, které teď nad Evropou získalo sílu orkánu.
Mám tomu rozumět tak, že "boj" je o to urputnější, čím teplejší vzduch v zimě nad Evropou vládne?
Ano. Ten váš "boj" je tím tvrdší, čím větší je teplotní kontrast vzdušných pásem nad Arktidou a Evropou.
Ze srážky dvou teplotně odlišných front pak vzešly i bouřky s hromobitím (prošly přes celé Česko), které jinak v zimě nebývají moc k vidění.
Nejste nad stále prudšími výkyvy počasí tak trochu bezradní? Není načase se hlouběji zabývat tím, jaké klimatické změny nás v budoucnu mohou čekat?
Bezradní nejsme a dlouhodobé předpovědi či vize o klimatických změnách jsou jednou z priorit našeho ústavu. Dokonce se jim věnují specializovaní odborníci. Lidé, kteří se například zabývají předpovědí počasí, nemají tudíž nic společného s experty, kteří mají na starosti klimatické modelování a vyhodnocování klimatu.
A co nás tedy v následujících deseti či dvaceti letech čeká, když nad tím tak bádáte?
Doufám, že nás čeká maximálně to, čeho jsme byli svědky v minulém desetiletí. To znamená: jeden rok povodně, ten druhý sucho. Jeden rok hodně sněhu, ten druhý naopak málo. Jinak řečeno: čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí.
Doufáte? Znamená to, že máte v záloze i katastrofičtější verze?
Věřím, že to nebude horší. Že povodně nebudou každý rok. Že ani sucho nebude každý rok. Ale stát se to může. Počasí může být vždy horší, než meteorologové předpokládají. Ale již to, co jsme s prudkými změnami počasí zažili v uplynulých pěti letech, je natolik špatné, že před tím už nemůžeme zavírat oči.
Před čím?
Před globální změnou klimatu.
A co ji vlastně vyvolává?
Na to panují různé názory. V každém případě lze říci, že za to může přirozené kolísání klimatu a působení lidí na atmosféru - zejména zvyšující se produkce skleníkových plynů. Diskuse mezi odborníky se vede jen o tom, který z těchto vlivů převládá. Zatím je obtížné to jednoznačně říci. Ale ať je to, jak chce, jde o společné působení těchto dvou vlivů.
V každém případě je zvláštní, že extrém následuje extrém: nejprve extrémně dlouhá zima, po ní extrémně horoucí léto, no a teď extrémně teplá zima. To je dost "ojedinělá" série, ne?
Na jeden rok je to až příliš mnoho extrémů. To je fakt. Něco podobného nepamatuji. A myslím, že ani mnohem starší kolegové z Hydrometeorologického ústavu. Počkejte... snad jen léto 1983 a následující zima: přehrady byly tenkrát suchem natolik vyprázdněné, že se začaly omezovat dodávky pitné vody. A hned nato přišla zima bohatá na sníh. S letošními výstřelky počasí se to nedá nicméně srovnávat.
Když už jsme u vzpomínek: naměřili jste někdy v historii Hydrometeorologického ústavu tak silný orkán? Na Sněžce dosáhl dokonce 216 kilometrů za hodinu.
Myslím, že tu ještě nic podobného nebylo. Zvláště když vezmu v úvahu, že orkán přešel přes celé území republiky. Jeho extrémní sílu jsme nezaznamenali - tak jako jindy - jen na hřebenech hor, ale i v nižších polohách.
Dá se opravdu říct, že to, co letos zažíváme, vypovídá o probíhajících globálních klimatických změnách?
Nepochybuji o tom. A čísla to jen dokladují. Když se podíváme na odchylky globálních teplot v posledních deseti patnácti letech, tak ty odchylky jsou výrazně kladné. To může zpochybňovat jen ignorant.
Některé katastrofické filmy předkládají hrozivé scénáře. Obrovskými sněhovými závějemi zasypaný New York, zaplavená města, zničující uragány, po nichž zůstává jen pustina. Na tohle se máme připravit?
Podobné umělecké nadsázky beru vždy s velkou rezervou. Ale záleží, jaké období vás z hlediska klimatických změn zajímá. Pokud máte na mysli následující desítky let, tak neočekávám dramatické změny. Jestliže se však budeme bavit o výhledu na stovky či tisícovky let, tak můžeme očekávat cokoliv.
Nestrašte. Co třeba?
Pravděpodobný je návrat doby ledové.
Ale znovu říkám - díváme se tisíce let dopředu.
Kde berete tu jistotu?
Geologická minulost Země nám leccos napovídá, a je tudíž celkem pochopitelné, že to, co se někdy v geologické minulosti na Zemi vyskytlo, může nastat znovu. Naše planeta se vyvíjí v určitých opakujících se cyklech.
Takže orkán Kyrill, jak ho nazvali v Německu, je ve srovnání s tím, co Zemi čeká, jen nevinný vánek?
Znovu: v následujících desetiletích bychom něčemu podobnému měli přivyknout. Orkány nebudou ve střední Evropě výjimečné. A pokud jde o několikasetletou budoucnost? V té může být síla nynějšího orkánu opravdu jen k zasmání.
